Chytrá liška

1 min. čtení

Jednou si liška dělala z vlka legraci, až se rozzlobil a začal ji honit po lese. Liška se mu chtěla schovat a zalezla mezi kořeny velikého dubu. Vlk ji dohonil a začal se k ní přes kořeny dobývat, až se jí zakousl do nohy.

Liška v kořenech začala radostně pokřikovat: „Díky bohu za kořen! Díky Bohu za kořen!“ Když to vlk uslyšel, pustil nohu a zakousl se do vedlejšího kořene. Tu liška prosila: „Netahej, vlčku, utrhneš mi nožku!“ Vlkovi se to nezdálo. Věděl, že lišky jsou vychytralé, a protože křik lišky byl nějaký veselejší, pustil kořen a znovu se zakousl do liščiny nohy. Když si liška zase začala výskat: „Díky Bohu za kořen! Díky Bohu za kořen!“ Vlk ji opět pustil a zahryzl se víc do vedlejšího kořene a už ho nepustil. Čím žalostněji liška naříkala, tím zuřivěji tahal vlk za kořen, až se mezi kořeny uvolnila cesta, kterými se liška propletla a ošizenému vlkovi utekla.

FavoriteLoadingPřidat do oblíbených

Komentáře: 3

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Nahoru