Byl krásný slunečný den a kočička Minda se rozhodla jít na vandr. Maminka jí kladla na srdce, ať nechodí příliš daleko. Jelikož byla Minda hodnou kočičkou, procházela se jen po dvorku, na němž bydlela. Dvorek byl dostatečně velký, jako celý svět a stále zde měla co objevovat.
Maminka Mindě zabalila raneček a ta se vydala na cestu. Po chvilce potkala slepičku. Minda povídá: „Ahoj slepičko, nechceš s něčím pomoci?“ A slepička jí odpověděla: „Ahoj Mindo, víš, hrabu tady po dvoře, hlady už nevidím na cestu. Nemáš něco k snědku?“ Minda slepičce dala koláček a obě byly spokojené. Slepička ještě dodala: „Pokud budeš potřebovat, zavolej KOKODÁK a já Ti přijdu na pomoc.“ Po těchto slovech se rozloučily a Minda šla dále.
Za rohem potkala oslíka, pak kravičku, králíka a pejska. Všichni měli hlad a Minda se s nimi rozdělila o koláčky. Když se vrátila domů, maminka se ptala, co na vandru viděla. Minda jí vše pověděla a maminka jí pochválila, že svým novým přátelům takhle pomohla.
Večer však minda zaslechla zvláštní zvuky a dostala strach, zavolala na své nové přátele, kteří se během chvilky seběhli a společnými silami vystrnadili zloděje, který se snažil dostat do domečku, v němž Minda bydlela.
Z příběhu vyplývá, že pokud pomůžeš druhým, odmění se Ti. A získáš tím také nové kamarády.
Hezká pohádka, díky!