Pohádky pro děti, malé i velké ke čtení. Vychutnejte si online pohádky různých autorů. Neváhejte psát komentáře, posílat obrázky, sdílet po internetu.
Zvířátka se rozhodla, že na nejvyšším zasněženém kopci za vesnicí uspořádají závod. Ke startu se připravilo pět zvířátek. Každé chce vyhrát, proto si vybralo rychlý stroj. Kdo bude první v cíli pod kopcem? Ke startu, připravit, pozor a teď!
Pokračovat ve čtení →
V našem paneláku bydlela jedna holčička, jmenovala se Elenka. S Elenkou jsem se setkala před jedním obchodem v polovině prosince. Dívala se do vyzdobeného výkladu a mračila se. Když jsem se jí zeptala, proč se mračí, odpověděla mi, že ona Vánoce neslaví. Neslavit Vánoce? A to se dá? To se může? Proč?
Pokračovat ve čtení →
Byla jednou jedna malá vesnička. Stálo v ní několik domečků. Byly blízko sebe, a tak se každý s každým z té vesničky znal. Všichni byli dobrými sousedy a kamarády, ale dvě děti byly těmi nejlepšími přáteli.
Pokračovat ve čtení →
Všechno to začalo písemkou z matiky, kterou Marek nechtěl psát. Koupil si tedy nanuk a v zimě ho vesele lízal. Nejprve jeden. Potom druhý. A pak třetí. Druhý den ho bolelo v krku, měl rýmu a horečku. Byl nemocný! Podařilo se!
Pokračovat ve čtení →
Byl pěkný letní den, sluníčko svítilo a na mýtince za lesem se vyhřívala liška Amálka. Užívala si teplých paprsků a přemýšlela, čím by se mohla zabavit, když vtom ji napadlo, že dlouho nebyla u své babičky, lišky Bystroušky. Babička bydlela nedaleko v hustém lese, a tak se za ní Amálka hned vydala.
Pokračovat ve čtení →
Byl jeden včelí úl, ve kterém bydlela i včelka Žofinka. Jednoho dne se včely dohodly, že půjde Žofinka do školky, aby si našla nové kamarády. Žofinka se moc těšila, protože nic jiného než včelí úl a jeho okolí zatím neznala. Když ráno přiletěla do školky, přivítal ji pan učitel Jezevec a další zvířátka – zajíček Ferda, lištička Amálka a méďa Brumla.
Pokračovat ve čtení →
„Už?“ „Ne, ještě ne.“ „A teď?“ „Ještě vydrž.“ „Tak teď?“ „Už se připrav. Tak teď!“ A v tu chvíli delfín Flip vyskočil z vody a hned se zase hlavou zabořil do rozfoukaných mořských vln. A ještě jednou a ještě jednou. Vlny mu šly přímo naproti a delfín Flip se cítil jako pták. Jako by létal nad mořskou hladinou.
Pokračovat ve čtení →
Na okraji džungle, kde stromy sahaly až do nebe a řeky se schovávaly mezi stromy, žil krokodýl jménem Rex. Nežil přímo v džungli, ale jeho domovem byly právě řeka a bažina, které byly na okraji husté džungle.
Pokračovat ve čtení →
„Hepčík!“ ozvalo se v lese. Bylo to tak silné kýchnutí, až se stromy zatřásly. „Hepčík!“ po chvíli zaznělo ještě hlasitěji. „Hepčík!“ zaburácelo do třetice. Kýchnutí bylo tak silné, že to veverky setřáslo ze stromů. „Co to? Kdo to? Co se to děje?“ štěbetali ptáčci, zmateně poletovali nad stromy a divili se, jak kýchání otřásá celým lesem. Všechna zvířátka přemýšlela, odkud se to kýchání bere. Kdo má tak silnou rýmu, že to vzbudilo celý les?
Pokračovat ve čtení →
Na kraji zasněženého, velkého města stál maličký, ale zato útulný domeček. V něm žila rodinka – máma, táta, můj mladší bratr Tomáš a já – Alžběta. Navzdory všem těžkostem, kterými jsme museli kvůli nedostatku a chudobě procházet, jsme byli opravdu šťastní. Mezi našimi vztahy vládla láska, vděčnost a skromnost.
Pokračovat ve čtení →
Bylo nebylo jednou jedno království. V tom království se všichni připravovali na Vánoce. O Vánocích měl být totiž v zámku velký ples, na kterém měli vybrat nevěstu pro mladého prince. Sluhové uklízeli a čistili, zahradníci zdobili a chudáci kuchaři… Ti vařili a pekli. Tedy hlavně pekli. Už deset dnů a deset nocí, protože jim královna přikázala upéct tisíc druhů vánočního cukroví.
Pokračovat ve čtení →
Paní učitelka dala svým žákům na začátku prosince úlohu. Jelikož má advent čtyři týdny, chce po nich, aby každý týden během adventu udělali jeden dobrý skutek. Před Vánocemi si žáci o dobrých skutcích, které během adventu udělali, povídali.
Pokračovat ve čtení →
Adam byl velmi milý a hodný kluk. Se vším doma pomáhal, byl poslušný a nenáročný, nikdy se kvůli ničemu nezlobil. Jen jedna věc ho trápila. Jeho jméno. Adam měl totiž svátek 24. prosince, na Vánoce, a tehdy se slavily Vánoce, a ne jeho svátek. Neměl dort ani dárky, ani žádnou oslavu, ba dokonce si na něj nikdo ani nevzpomněl. Rozhodl se proto, že si změní jméno.
Pokračovat ve čtení →
Uprostřed velkoměsta bylo obrovské letiště. Parkovala tam velká i malá letadla. Menší létala na vyhlídkové a poznávací výlety, větší odnášela mnoho lidí na dovolené a létala do vzdálených zemí. Mezi velkými letadly se ale našlo jedno, které bylo nešťastné.
Pokračovat ve čtení →
Žili byli manželé, kteří se měli moc rádi a vždy spolu dobře vycházeli. Jen jedna věc je trápila – že zatím neměli žádné děti, i když si nějakého potomka tolik přáli. Jednoho dne se konečně i na ně štěstí usmálo a narodil se jim chlapeček. Malinkatý jako prst byl, a tak ho pojmenovali Paleček.
Pokračovat ve čtení →