Babička Maruška

Babička Maruška je nejlepší babička na celém světě. Vždycky nosí krásně barevné moderní sukně, vlasy má hedvábně stříbrné a vyčesané, ale nejkouzelnější je na ní její milý úsměv. Nikdy jí na tváři nechybí. A i když je o dost starší než všichni ostatní, je s ní nesmírná legrace.

Občas babička Maruška jezdívá na víkend k Rostíkovi. To je její vnuk. Neposedný ryšavý klučina se šibalskýma očima. Pokaždé vymyslí nějakou rošťárnu. Babička Maruška ho má moc ráda a v jeho nápadech ho někdy podporuje.

Tento víkend zase jela babička Maruška k Rostíkovi, aby ho pohlídala. Jeho rodiče odjeli na služební cestu. Bylo tehdy hezké počasí, a tak spolu babička a Rostík šli na procházku, pak si sedli do cukrárny a celou cestu si povídali. Pořád měli o čem. Byl to moc příjemný a hezký den. Pozdě odpoledne si Rostík uvědomil, že se mu po mamince vůbec nestýskalo.

Pohádka ke čtení - Babička Maruška
Babička Maruška

Chtěl jí ale říct, co celý den s babičkou dělali. Obrátil se na babičku: „Babi, zavoláme mamince?“ „Jo, to můžeme, Rostíku,“ odpověděla babička. Otevřela okno a volala: „Maminko, haló!“

„Co to děláš, babi?“ ptal se udiveně Rostík. „No přece volám mamince, jak jsi chtěl,“ odpověděla babička Maruška. To už Rostík nevydržel a začal se smát, až se za břicho popadal.

„Babi, já ale myslel přes mobil, ne z okna,“ povídá klouček. „Ale to já vím, jen jsem si chtěla udělat legraci,“ řekla vlídně babička a dala vnoučkovi mobil do ruky. Rostík mamince vše povyprávěl a pak, když s ní domluvil, chtěl ještě babičce ukázat něco na telefonu. Tyhle novoty babička Maruška ještě neznala. Videa, která jí chlapec ukazoval, ji zaujala.

Než šel Rostík spát, babička mu dala radu: „Víš, Rostíku, ten internet není špatný. Můžeš tam najít zajímavé věci, ale prosím tě, dávej pozor, na co se koukáš. Ne vždy je vše tak fajn, jak to vypadá. A není vždycky vše pravda.“

Na druhý den měli před sebou babička i Rostík ještě celé volné dopoledne, než přijedou rodiče. A protože bylo hezky, šli spolu zase ven. Povídali si a pozorovali veverky, které kolem nich skákaly po stromech. Nečekaně se Rostík rozběhl, vylezl na strom a zavolal: „Já taky skočím na druhou větev! Jako veverky!“ A už už se chtěl odrazit, když vtom na něj vystrašená babička zavolala, ať to nedělá, že si může něco zlomit.

Rostík naštěstí poslechl a když slezl ze stromu, smutně řekl: „Na internetu ukazovali, že to udělat můžu a že to už někdo dokázal, skočit ve vzduchu daleko. A tak jsem chtěl taky.“ „Ty můj kluku jeden, víš, jak jsem se o tebe bála? Nikdy nezapomeň na to, že ne všechno, co si přečteš nebo vidíš na internetu, je dobrý nápad. Mohl sis ublížit. Třeba něco zlomit. Internet je jako oheň. Dobrý sluha, ale špatný pán.“

Rostík byl rád, že ho babička zastavila. Představa, že byl měl nohu nebo ruku v sádře, se mu moc nelíbila. Zase se utvrdil v tom, že i když je babička o dost starší než on, je fajn a někdy má lepší nápady než internet.

4.3/5 - (308 votes)

Komentáře: 7

  1. Lepší nápady než internet? Není náhodou bezpečnější naučit děti plavat, než hanit řeku? Ach jo. Palec dolu

    1. Já myslím, že babičky mají lepší nápady než je na internetu 😉 Tak jsem celý příběh pochopila já. Palec nahoru!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..