Záchrana kouzelné studánky

Pohádka pro děti - Záchrana kouzelné studánky

Daleko odsud v černém hlubokém lese byla studánka. Její voda byla průzračně čistá. Když stékala po skalce, bylo to, jako by potichounku prozpěvovala. Tahle studánka nebyla obyčejná. Její čarovnou moc znali všichni široko daleko. Zvířátka z celého okolí věděla, že studánce nesmí vyschnout pramen a že musí být čistá. Každý, kdo se z ní pak napil, se rázem uzdravil, ať ho trápil jakýkoli bacil. Nejednou ale měla studánka namále a skoro ztratila svou uzdravovací moc. Stalo se to jedno hezké podzimní odpoledne.

Pokračovat ve čtení →

Když je úplněk

Pohádka na dobrou noc - Když je úplněk

Když obloha zčerná a na nebi se místo slunce objeví měsíc, začíná noc. Když ale měsíc vypadá jako koule, je v úplňku. Říká se, že když je úplněk, dějí se zvláštní věci. Jako by měl měsíc zvláštní moc, kouzelnou. Některým lidem se nechce spát, jiným se zdají obzvlášť živé sny a jsou pak náměsíční a další se budí ze spaní. Dokonce i některá zvířata se chovají jinak. Například vlci vyjí na měsíc a veverky s jezevci si zabedňují své nory, aby jim je neprozářilo silné měsíční světlo.

Pokračovat ve čtení →

Morčátko Mišpulín

Pohádka ke čtení - Morčátko Mišpulín

V jedné hezké zahrádce stála klec. Byla plná hoblin a sena. V té kleci bydlelo morče. Jmenovalo se Mišpulín. Byl to sameček. Měl hnědou huňatou srst, oči hnědé jako čokoládka a byl tuze lenivý. Celé dny jen ležel a hověl si v domečku. Když měl na něco chuť, začal hlasitě pískat. Nejraději prostě jen jedl, spal a převaloval se ve své kleci. A byl pořád těžší a těžší.

Pokračovat ve čtení →

O ledním medvědovi

Pohádka pro děti O ledním medvědovi

V zemi, kde jsou ledovce a jen samý sníh, žil jeden lední medvěd. Byl to medvěd samotář. Nepotřeboval kamarády ani lední medvědici. Byl spokojený, když bydlel sám. Jezdil po ledových krách, válel se na sněhu a plaval si v ledové vodě. Dělal si, co chtěl, kdy chtěl, a byl šťastný, že se nemusí o nikoho starat. Jednou se ale stalo něco, co ledního medvěda změnilo.

Pokračovat ve čtení →

Koloušek Kulíšek

Pohádka pro děti - Koloušek Kulíšek


Byl už konec podzimu a každou chvíli měla začít zima. Zvířátka v lesích si doplňovala poslední zásoby jídla, jiná si zvelebovala své pelíšky, aby měla vše připravené na zimní spánek. V lese žil i malý koloušek Kulíšek. Narodil se před několika měsíci, a tak zimu ještě nezažil. Ale podzim se mu moc líbil. Pořád poskakoval ve spadaném listí a pohazoval si s šiškami. Listí bylo tak měkoučké a tak krásně barevné!

Pokračovat ve čtení →

Jáchym a zimní skřítkové

Pohádka pro děti - Jáchym a zimní skřítkové

„Fííí! Jupííí! Fííí!!!“ ozývalo se na zasněženém kopci. Byla noc. Tma jak v pytli. Všude úplné ticho. Jen ze svahu, na kterém přes den sáňkovaly děti, doznívalo něčí skotačení a radost. Blízko kopce bydlel Jáchym. Černovlasý klučina s černýma očima a zářivým úsměvem. V tu noc taky slyšel to povykování z kopce.

Pokračovat ve čtení →

Delfín Flip a jeho správná chvíle

Pohádka na dobrou noc - Delfín Flip a jeho správná chvíle

„Už?“ „Ne, ještě ne.“ „A teď?“ „Ještě vydrž.“ „Tak teď?“ „Už se připrav. Tak teď!“ A v tu chvíli delfín Flip vyskočil z vody a hned se zase hlavou zabořil do rozfoukaných mořských vln. A ještě jednou a ještě jednou. Vlny mu šly přímo naproti a delfín Flip se cítil jako pták. Jako by létal nad mořskou hladinou.

Pokračovat ve čtení →

Nemocný drak Tobiáš

Pohádka pro děti - Nemocný drak Tobiáš

„Hepčík!“ ozvalo se v lese. Bylo to tak silné kýchnutí, až se stromy zatřásly. „Hepčík!“ po chvíli zaznělo ještě hlasitěji. „Hepčík!“ zaburácelo do třetice. Kýchnutí bylo tak silné, že to veverky setřáslo ze stromů. „Co to? Kdo to? Co se to děje?“ štěbetali ptáčci, zmateně poletovali nad stromy a divili se, jak kýchání otřásá celým lesem. Všechna zvířátka přemýšlela, odkud se to kýchání bere. Kdo má tak silnou rýmu, že to vzbudilo celý les?

Pokračovat ve čtení →

Jak víla Jasněnka pomohla Janičce

Pohádka na dobrou noc - Jak víla Jasněnka pomohla Janičce

V daleké vesnici stál malý domek. Bydlela v něm holčička s huňatým pejskem. Jmenovala se Janička. Černovlasé děvčátko s hnědýma očima a krásným úsměvem. Jenže právě teď byla smutná. Stála na chodníku před svým domečkem a v ruce držela vodítko pro svého pejska. Ten věrně seděl vedle ní. Oba se koukali na dům a tvářili se posmutněle.

Pokračovat ve čtení →

Lední medvědi Míša a Ríša

Pohádka na dobrou noc - Lední medvědi Míša a Ríša

Míša a Ríša byli dva lední medvědi. Žili u severního polárního kruhu. To je místo, kde je po celý rok velká zima a sníh. Bydleli tam moc rádi, protože chlad a zima se jim líbily. Jelikož to ale byli dva neposední a chytří medvědi, pořád něco vymýšleli. Jednou dělali závody na kopci a klouzali se po břichách směrem dolů, podruhé zase zkoušeli, kdo nachytá více ryb anebo kdo se nejlépe schová ve sněhu. Vždy si něco našli, jejich fantazie neměla konce. Zkrátka nikdy se nenudili.

Pokračovat ve čtení →

I někdo malinký může dokázat něco velkého

Pohádka ke čtení - I někdo malinký může dokázat něco velkého

Uprostřed hlubokého lesa stál pařez. Byl jediný široko daleko. Kolem něj rostlo kapradí a sem tam nějaká muchomůrka. Pravidelně každý večer sedávala na pařezu víla. Byla hodně malinká. Když šel kolem pařezu nějaký dospělý, spatřil na něm sotva malé světýlko. Stěží by poznal, že je to víla.

Pokračovat ve čtení →