Objevte svět plný fantazie s našimi audio pohádkami pro děti. Poslechněte si klasické i originální příběhy, které rozvíjejí představivost a učí novým hodnotám. Ideální pro usínání nebo jako zábava během dne.
Většinu pohádek nám čte Mili M. alias Ušaté Strašidlo.
Pohádky si můžete poslechnout také na YouTube nebo na Spotify.
S nástupem jara se v přírodě dějí velké věci. Probouzejí se květiny, stromy se začnou zelenat a taky mezi zvířátky se rodí mláďata. Jedno takové zvířecí miminko se narodilo i v naší zoo. Na svět přišel malý hrošík. Byla to velká událost a všechna zvířata v zoologické zahradě měla ohromnou radost. I ošetřovatelé se z toho těšili.
Pokračovat ve čtení →
Přišlo pondělí. A to se vstává brzy. Ve Strašidrně totiž jako první chodí na koledu strejda Vodnický. A kdo se dlouho vyvaluje v posteli, toho v ní polije studenou vodou. Proto jsou všichni už od prvního ptačího cvrlikání vzhůru.
„Půjdeš také koledovat?“ ptala se maminka Bubíka.
Pokračovat ve čtení →
Váša se rozhodl, že letos na Velikonoce už půjde na koledu sám. Je už přece velký kluk. Vždyť už dosáhne na kliku! Tatínek mu pomohl uplést pomlázku. Na Bílou sobotu, to je sobota před velikonočním pondělím, kdy se chodí koledovat, si uvázal na pomlázku bílou mašličku. Ostatní barevné mašličky si totiž vykoleduje. Tak to vyprávěla babička.
Pokračovat ve čtení →
V neděli se šlo na návštěvu k babičce a dědečkovi. Vojtík už se těšil. Byl tolik zvědavý, co znamenají ty barvy.
Pokračovat ve čtení →
Přišel nový den. Bubík se Zubomilou přinesli slepičce naklíčené obilí. Rozbili vajíčka, ze kterých rostlo jako vlasy, aby si slepička mohla sezobat i skořápky. Stáli i se zajíčkem před kurníkem a koukali se, jak si slepička pochutnává.
Pokračovat ve čtení →
Velikonoce jsou zase o den blíž, myslil si Vojtík a spěchal k dědečkovi. Našel ho v zahradě, jak třese jabloní.
Pokračovat ve čtení →
Bubík se Zubomilou se sešli se zajíčkem u kurníku v lese.
„Dnes půjdeme hledat poklady,“ povídal zajíček. „Na Velký pátek se říká, že se otevírají hory a vydávají svůj poklad. Třeba najdeme něco, co potěší naši slepičku.“
„Dobře, tak nás veď,“ souhlasila Zubomila.
Pokračovat ve čtení →
Byl pátek před Velikonocemi a Vojtík už se těšil, jak půjde odpoledne za dědečkem poslechnout si další část příběhu Velikonoc. Jak se ale podivil, když po obědě přišel dědeček za ním.
Pokračovat ve čtení →
Sotva Vojtík dojedl polévku ze zeleného hrášku, už spěchal k dědečkovi. Dědeček seděl ve svém oblíbeném křesle a popíjel podivný nápoj.
Pokračovat ve čtení →
Vojtíkův dědeček seděl ve svém křesle a díval se z okna, jak venku prší. Kolem se loudal zamračený Vojtík a nevěděl, co má dělat. Těšil se už na velikonoční nadílku, ale do té zbývalo ještě tolik dní.
Pokračovat ve čtení →
Vojta s maminkou pokračovali v úklidu. Vymetli pavučiny, které včera přehlédli a utřeli prach.
„Mami, co je dneska za den?“ ptal se Vojtík, když uklízel koště.
„Úterý.“
Pokračovat ve čtení →
Bubík a Zubomila vzali po obědě košťata a vydali se do lesa za zajíčkem.
„Ahoj, kamarádi,“ volal Velikozajíc, když je uviděl, a radostně u toho poskakoval.
„Ahoj, zajíčku. Jdeme uklízet. Máme smetáček i pro tebe,“ povídala Zubomila.
„Jé, to jste hodní. A co že se tváříš tak kysele, Bubíku?“
Pokračovat ve čtení →
Vojtík se vracel s maminkou z nákupu. Už se těšil, až z toho doma bude pomáhat mamince dělat těsto na perníčky. Ještě víc se těšil, jak bude z těsta vykrajovat zajíčky, vajíčka a slepičky. A maminka ozdobí slepičky cukrem a lentilkami. No, na to vše se těšil, ale nejvíc se těšil, jak ty perníčky bude papat.
Pokračovat ve čtení →
Zubatá strašidla mají celý velikonoční týden prázdniny. Proč? Aby mohla strašit lidi. Nebo to alespoň mohla zkoušet a učit se to. Poslední den školy si každé strašidlo vylosovalo místo, kde bude strašit. Za domácí úkol musí všichni žáci napsat alespoň o jednom člověku, kterého vystrašili a jakým způsobem to udělali.
Pokračovat ve čtení →
Když přijde jaro, louky se začnou třpytit všemi barvami. Tráva je v tu chvíli nejzelenější, jak jen může být a mezi ní se objevují krásně pestrobarevné květiny. Některé vzorně stojí jako stožár, jiné se otáčí za sluníčkem a další jsou mírně ohnuté a visí jako zvonečky. Když se pořádně zadíváš do květů těch květin, uvidíš jak mezi nima poskakuje malinká víla.
Pokračovat ve čtení →