Už máte dost princezen a velkých bohatýrů? V těchto pohádkách jsou hlavními postavami děti. Možná se právě v pohádce o dětech vaše dítko pozná nebo si odnese ponaučení. A pokud vám chybí pohádka o vašem dítěti, zkuste nám napsat. Pohádky o dítěti na přání umíme vyprávět také.
Dávno, pradávno v zemi, kde se dávné příběhy stávaly skutečností a kouzla nebyla jen v pohádkách, rozkvétala jedna krásná bílá růže v tajemné zahradě za malou vesnicí. A růže to vskutku nebyla obyčejná. Byla kouzelná. Do zahrady za vesnicí však už dávno nikdo nevkročil. Růže jen čekala a čekala, kdo si její tajemnou moc zaslouží.
Pokračovat ve čtení →
Daleko v hlubokých lesích žila smečka vlků. Starali se o sebe, pomáhali si a vždycky drželi spolu. Měli mezi sebou vlčí zákony a pravidla, která dodržovali. Nikdo je nesměl porušit. Ve smečce byli vlci mladí i staří, samice i samci. Všichni se navzájem chránili a žili spolu spokojeně.
Pokračovat ve čtení →
Když se už blíží konec školního roku, sluníčko vesele hřeje na obloze a všechny známky jsou již zaokrouhlené, znamená to jen jediné. Blíží se velké letní prázdniny! Tak jako každé dítě, tak i malý Jirka se těšil na prázdniny, které už byly za rohem.
Pokračovat ve čtení →
Malá Julinka a její mladší bratříček Filípek se chystali do postýlky. Měsíček na obloze se už na děti usmíval a hvězdičky je posílaly do teplé postele. „Umýt zoubky, obléct si teplé pyžamko a spinkat!“ zavolala maminka poté, co se její dětičky vykoupaly.
Pokračovat ve čtení →
Žil byl jeden řezbář. Jmenoval se Geppetto a ten vyráběl loutky. Byl sám a moc si přál mít syna. Jednoho dne se mu povedl vyřezat moc krásný dřevěný chlapec. Pojmenoval loutku Pinocchio.
Pokračovat ve čtení →
V daleké zemi byl jeden ostrov. Kolem něj široko daleko jen moře. Jeho vlny narážely na skály, které se tyčily z jedné strany ostrova. Na druhé se rozléhala pláž. Pod skalami byla voda velmi hluboká a v té hloubce to žilo. Měli tam domov žraloci.
Pokračovat ve čtení →
Na louce plné fialových kvítků bydlela v malém domečku z květin malá včelka jménem Johanka. Byla to velmi usilovná a šikovná včelka.
Pokračovat ve čtení →
Daleko nad nebem až skoro ve vesmíru stojí krásný dům. Je postavený na jedné planetě. Není to ale jen tak obyčejný dům. Vypadá, jako by byl z páry. Neustále se tak nějak jemně vlní. Je to kouzelná továrna.
Pokračovat ve čtení →
Jako každý rok se blížil velmi speciální den. Nebyl to obyčejný den. Byl to Den matek, který se slaví druhou květnovou neděli! A malá Terezka ani za nic nevěděla, čím překvapí svoji maminku letos. Minulý rok s tatínkem vyrobili papírové růžičky. Ale to už není ono… říkala si malá tmavovlasá holčička. Musí vyrobit něco sama a musí to být speciální, už je přece velká prvňačka!
Pokračovat ve čtení →
V jedné vsi žil chlapec. Byl to pastýř a každý den vodil na louku stádo oveček. Tam je hlídal, kdyby se náhodou objevil vlk. Jenže vlk se nikdy neobjevil a chlapec se začal na pastvě hrozně nudit. Honit se za motýly už ho nebavilo, a tak vymyslel strašně hloupý nápad, jak zahnat nudu a pobavit se.
Pokračovat ve čtení →
Mirka měla silné bolesti břicha. Tak silné, že ji museli vzít do nemocnice a tam ji léčit. Mirka byla ale smutná. Ani jeden z jejích kamarádů ze školy ji během nemoci nepřišel navštívit. Celé dny ležela v posteli a nic ji nebavilo. Najednou slyšela ťukání. Na okno se posadily sýkorky.
Pokračovat ve čtení →
Když přijde noc, na nebi se ukáže srpek měsíce a kolem něj začnou poblikávat hvězdičky. Některé svítí více, jiné méně. Všechny ale krásně zdobí černou oblohu. Když se pořádně zadíváš na měsíc, můžeš zahlédnout, jak na něm někdo sedí. Je to skřítek Dřímal. Vysedává si na měsíci a nožkama si houpe ve vzduchu. Jeho nebesky stříbrný kabátek se na černé obloze krásně leskne a třpytivé vlásky vlají po větru.
Pokračovat ve čtení →
Zajíci jsou velmi plaší tvorové. Stačí zašustit a už vyděšeně pádí do bezpečí. Někdy je poleká i jejich vlastní stín. Mají strach, aby je něco nesnědlo nebo je neulovil myslivec.
Pokračovat ve čtení →
Milé děti, vzpomínáte si na starou vrbu babičky Ludmily? Stará vrba byla nemocná a babiččina zvědavá vnučka Danielka se rozhodla, že babičce pomůže. Jelikož měla Danka přírodu ráda, rozhodla se, že musí najít způsob, jak starou vrbu zachrání. Ve škole je přece učili, že přírodu kolem nás musíme chránit a že stromky jsou pro životní prostředí velmi důležité! Vždyť tvoří kyslík, který dýcháme.
Pokračovat ve čtení →
Byla jednou jedna zahrada, kde jste kromě krásných barevných kvítků, různých zeleninových záhonů či všelijakých ovocných stromků mohli narazit i na jeden starý strom – velkou paní vrbu. O tuto zahrádku se starala babička Ludmilka, která tam bydlela už dlouhá léta. A starou vrbu měla babička velmi ráda.
Pokračovat ve čtení →