Příběh mořského kluka a mořské holky

Daleko v hlubokém moři stojí krásné vodní království. Žije v něm král, královna a jejich dvě děti. Princ a princezna. Chlapec se jmenuje Korálek a pořád někde plave. Nevydrží chvíli na místě. Nemá ještě královské povinnosti, a tak si proplouvá mořem, hraje si s rybami a objevuje nová zákoutí pod hladinou. Dívka se jmenuje Perla. Je to chytré děvče. Miluje knížky a moc ráda se dozvídá nové věci. Nejčastěji se nechává unášet jemným proudem, u toho si čte a pozoruje podmořské živočichy.

Jednou si Korálek hrál s rybkami na schovávanou. Našel si výborné místo. Za útesem u skal. „Tady je to super. Tady mě rybky nenajdou,“ povídal si pro sebe Korálek. Když už slyšel, jak se rybky přibližují a špitají si mezi sebou, kde by mohl být jejich kamarád, přikrčil se ještě více a schoval se úplně celý. Rybky ho nezahlédly a jen propluly dál.

Pohádka na dobrou noc - Příběh mořského kluka a mořské holky
Příběh mořského kluka a mořské holky

V tu chvíli ale na něj něco spadlo. Něco, co ho svazovalo. Nemohl se hýbat. Nemohl odplout. Byla to síť. Korálek tohle neznal. Nevěděl, co to je. Slyšel jen hlasy od nějakých lidí, kteří stáli na skalách nad ním. „Máme ho. Hurá. Chytli jsme mořského kluka. To je úlovek!“ Korálek se snažil vyprostit ze sítě, ale nešlo to. Snažil se aspoň volat na své kamarádky ryby, aby mu pomohly. Když rybky uviděly, co se Korálkovi stalo, rychle plavaly pro pomoc. Co nejdříve našly jeho sestřičku Perlu a vše jí řekly.

Perla byla odvážná a chytrá. Hned věděla, co má dělat. Vzala si s sebou ostrý střep a pospíchala za svým bráškou. Když se přiblížila k útesu a ke skalám, uviděla, jak k bráškovi spěchají cizí muži s dalšími sítěmi. Byli to rybáři a chtěli si Korálka odnést. To ale nemohla Perla dovolit. Proto vymyslela záchranný plán.

„Rybky, musíte muže zabavit a zdržet, abych mohla osvobodit Korálka. Na nejužším místě skákejte přes skály. Plácejte jim co nejvíce před očima, šplíchejte na ně vodu, ať jsou zmatení a ať nemůžou pokračovat dál. Já mezitím přeříznu síť, ve které je bráška uvězněný.“ „Dobře, jdeme na to,“ řekly ryby a daly se do práce. Našly nejužší místo mezi skalami a začaly tam přeskakovat rybářům před očima. Cákaly vodou tak, aby přes ni nešlo vidět. Muži museli zůstat stát, máchali rukama kolem sebe a vrávorali na skalách. Voda jim stříkala do očí. Mezitím se Perla dostala co nejblíže ke Korálkovi. Vytáhla ostrý střep, který měla, a rychle jím přeřezávala síť.

Mezitím z dálky zaslechla, jak si rybáři povídají: „Hele, koukejte, je tam další mořský člověk. A je to holka. Honem musíme je chytit!“ Perla se snažila a řezala síť co nejrychleji mohla. A povedlo se. Než se rybáři prodrali přes plácající se ryby, Perla s Korálkem už byli volní. Oba plavali rychlostí blesku pryč. Rybky se k nim po chvíli přidaly. A rybáři našli jen rozřezanou síť pohozenou u útesu.

Večer, když už byli Perla i Korálek v bezpečí ve svém mořském království, Korálek se přiznal: „Perlo, já se moc bál. Ty jsi ale byla odvážná! Děkuji ti za to. Kdo ví, co by se mnou jinak bylo. A jak to, že jsi věděla, co to mám na sobě? A jak mě máš zachránit? Já v tu chvíli nevěděl nic.“ Na to Perla odpověděla: „Víš, já to znám z knížek. Nedávno jsem četla, čím se chytají ryby a jaké nebezpečí nám hrozí od rybářů. Důležité ale je, že jsi v pořádku.“ „Ještě že tak hodně čteš a jsi tak moc chytrá,“ odpověděl bráška a už se mu zavíraly oči. „A odvážná jsem jen díky tobě, bráško. Protože tě mám ráda,“ zašeptala Perlička a políbila Korálka na čelo.

4.9/5 - (182 votes)

Komentáře: 5

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..