Pastýř a jeho ovečky

3 min. čtení

Existuje jedna nádherná louka. Rostou na ní květiny různých barev a vůní. Travička na ní je nejzelenější na světě. Každý lístek a každá rostlinka, co tam roste, vypadá jako z pohádky.

Na tuhle louku chodí každý den stádo oveček se svým pastýřem. Pochutnávají si na dobré trávě, odpočívají a vyhřívají se na sluníčku. Těch oveček je přesně 100. Pastýř, který tam s nima chodí, si je vždycky spočítá. Před tím než vyjdou a než jdou domů tak taky. Všechny je zná. Každý si myslí, že vypadají stejně, ale jejich pastýř pozná, která je která. Má je moc rád a stará se o ně, jak nejlépe dovede.

Jednou když se vracel z louky se svými ovečkami, před chlévem je začal počítat a skončil u čísla 99. Jedna mu chyběla. Pozorně chodil kolem všech, prohlížel si je a usilovně přemýšlel, která mu chybí. „No jasně. Ta nejmenší a nejzvědavější. Malá, černá s bílýma nožkama.“ Řekl si sám pro sebe.

Podíval se na oblohu a vypadalo to, že za chvíli bude tma. Musel si pospíšit. Musel ji najít. Dřív než se setmí. Zavřel všechny ostatní ovečky, aby byly v bezpečí a vydal se na cestu. Rozhlížel se pořád všude kolem, ale nemohl ovečku nikde najít. Neslyšel ani, že by ho volala. Začínal o ní mít strach, ale už byl moc unavený, tak si sedl pod skálu, položil si hlavu do svých rukou a usilovně přemýšlel, kde by se ještě mohl podívat. Když v tu chvíli slyšel. „Bee, be, be.“ Obešel skálu a z její druhé strany stála jeho zatoulaná ovečka. Chudinka byla zapletená do křoví a nemohla se vysoukat. Byla tak unavená, hladová a vyčerpaná, že už neměla ani sílu chodit. Pastýř ji vyprostil z keře, opatrně si ji nasadil na záda a celou cestu ji nesl.

Když je uviděly ovečky, všechny byly moc šťastné, že jim pastýř tu ztracenou našel. Když ji položil do chléva, byl tak unavený, že si lehl vedle ní a usnul. Spal mezi svými ovečkami až do rána. Když se probral, nestačil se divit. Kolem sebe měl krásně načechrané seno, aby se mu dobře spalo a byl zakrytý vlnou od oveček, kterou jim naposledy ostříhal.

Posadil se. Podíval se na své ovečky a zeptal se: „To jste udělaly vy? Vy jste se o mě v noci tak postaraly?“ „Bee, bee.“ Odpověděly všechny ovečky souhlasně. Vážily si toho, jak se o ně pastýř s láskou stará. A on už to věděl taky.

Dodnes je vodí na nejšťavnatější louku, která tam pořád je. Ví totiž, že tak jak se on bude starat o ně, tak ony se budou starat o něj.

5/5 - (6 votes)
FavoriteLoadingPřidat do oblíbených

Komentáře: 2

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..