Byl jeden včelí úl, ve kterém bydlela i včelka Žofinka. Jednoho dne se včely dohodly, že půjde Žofinka do školky, aby si našla nové kamarády. Žofinka se moc těšila, protože nic jiného než včelí úl a jeho okolí zatím neznala. Když ráno přiletěla do školky, přivítal ji pan učitel Jezevec a další zvířátka – zajíček Ferda, lištička Amálka a méďa Brumla.
Pokračovat ve čtení →
„Už?“ „Ne, ještě ne.“ „A teď?“ „Ještě vydrž.“ „Tak teď?“ „Už se připrav. Tak teď!“ A v tu chvíli delfín Flip vyskočil z vody a hned se zase hlavou zabořil do rozfoukaných mořských vln. A ještě jednou a ještě jednou. Vlny mu šly přímo naproti a delfín Flip se cítil jako pták. Jako by létal nad mořskou hladinou.
Pokračovat ve čtení →
Na okraji džungle, kde stromy sahaly až do nebe a řeky se schovávaly mezi stromy, žil krokodýl jménem Rex. Nežil přímo v džungli, ale jeho domovem byly právě řeka a bažina, které byly na okraji husté džungle.
Pokračovat ve čtení →
„Hepčík!“ ozvalo se v lese. Bylo to tak silné kýchnutí, až se stromy zatřásly. „Hepčík!“ po chvíli zaznělo ještě hlasitěji. „Hepčík!“ zaburácelo do třetice. Kýchnutí bylo tak silné, že to veverky setřáslo ze stromů. „Co to? Kdo to? Co se to děje?“ štěbetali ptáčci, zmateně poletovali nad stromy a divili se, jak kýchání otřásá celým lesem. Všechna zvířátka přemýšlela, odkud se to kýchání bere. Kdo má tak silnou rýmu, že to vzbudilo celý les?
Pokračovat ve čtení →
Na kraji zasněženého, velkého města stál maličký, ale zato útulný domeček. V něm žila rodinka – máma, táta, můj mladší bratr Tomáš a já – Alžběta. Navzdory všem těžkostem, kterými jsme museli kvůli nedostatku a chudobě procházet, jsme byli opravdu šťastní. Mezi našimi vztahy vládla láska, vděčnost a skromnost.
Pokračovat ve čtení →
Pejsek s kočičkou si chtěli venku zahrát s dětmi, ale žádné děti venku nebyly.
Pokračovat ve čtení →
Vítej, svatý Mikuláši,
v našem okýnku!
Stůj mi stále ku pomoci,
opatruj mně ve dne v noci
moji dušinku.
Bylo nebylo jednou jedno království. V tom království se všichni připravovali na Vánoce. O Vánocích měl být totiž v zámku velký ples, na kterém měli vybrat nevěstu pro mladého prince. Sluhové uklízeli a čistili, zahradníci zdobili a chudáci kuchaři… Ti vařili a pekli. Tedy hlavně pekli. Už deset dnů a deset nocí, protože jim královna přikázala upéct tisíc druhů vánočního cukroví.
Pokračovat ve čtení →
Paní učitelka dala svým žákům na začátku prosince úlohu. Jelikož má advent čtyři týdny, chce po nich, aby každý týden během adventu udělali jeden dobrý skutek. Před Vánocemi si žáci o dobrých skutcích, které během adventu udělali, povídali.
Pokračovat ve čtení →
Adam byl velmi milý a hodný kluk. Se vším doma pomáhal, byl poslušný a nenáročný, nikdy se kvůli ničemu nezlobil. Jen jedna věc ho trápila. Jeho jméno. Adam měl totiž svátek 24. prosince, na Vánoce, a tehdy se slavily Vánoce, a ne jeho svátek. Neměl dort ani dárky, ani žádnou oslavu, ba dokonce si na něj nikdo ani nevzpomněl. Rozhodl se proto, že si změní jméno.
Pokračovat ve čtení →
Uprostřed velkoměsta bylo obrovské letiště. Parkovala tam velká i malá letadla. Menší létala na vyhlídkové a poznávací výlety, větší odnášela mnoho lidí na dovolené a létala do vzdálených zemí. Mezi velkými letadly se ale našlo jedno, které bylo nešťastné.
Pokračovat ve čtení →
Žili byli manželé, kteří se měli moc rádi a vždy spolu dobře vycházeli. Jen jedna věc je trápila – že zatím neměli žádné děti, i když si nějakého potomka tolik přáli. Jednoho dne se konečně i na ně štěstí usmálo a narodil se jim chlapeček. Malinkatý jako prst byl, a tak ho pojmenovali Paleček.
Pokračovat ve čtení →
Milé děti, vzpomínáte si na příběh o letadélku Rychlíkovi? Letadélko bylo sice maličké, ale toužilo po tom, aby jednoho dne mohlo letět vysoko v oblacích jako velká letadla. Když si tak letělo oblohou, na křídle mu přistála malá vlaštovka jménem Mimi.
Pokračovat ve čtení →
Milé děti, jak už všichni víme, v pohádkách je možné všechno. Všechno, co nám jen naše fantazie dovolí. V pohádkách najdeme čarodějnice, velké příšery či létající draky, narazíme i na mluvící auta či letadla. A dnes si povyprávíme příběh o jednom zvědavém letadélku, které zažilo dobrodružství jako žádné jiné. Letadlo jménem Rychlík nebylo nijak velké ani hlasité jako dopravní letadla.
Pokračovat ve čtení →
Byla jednou jedna stonožka Jožka. Tato malinká stonožka žila na krásné louce pod velkým stromem, kde si z plátků květin vytvořila malý domek. A víte, proč se stonožce říká stonožka? No přece proto, že má spoustu malých nožiček, některé jich mají dokonce i sto!
Pokračovat ve čtení →