Bylo jednou jedno autíčko, které bylo nesmírně rychlé, až mu to ostatní auta záviděla. Bohužel však bylo i velmi neopatrné a na ostatní autíčka na cestě nedávalo pozor, až se kolikrát málem srazilo. Všichni autíčku říkali, ať se polepší.
Jenže komu není rady, tomu není pomoci. Jednoho dne tak přišli páni policisté a autíčku nasadili botičku, takže nemohlo jezdit vůbec. Zůstalo stát osamocené na parkovišti, kde na něj pršelo. Bylo smutné a zanedlouho začalo hořce litovat svého hloupého a neopatrného chování. Když však autíčko slíbilo, že se polepší a bude jezdit opatrně, policistům se autíčka zželelo a botičku mu sundali.
Autíčko se samou radostí rozjelo tak rychle, že málem nabouralo, poté však zastavilo a jenom pomalu se rozjelo dál. A od té doby je to nejpozornější a nejopatrnější autíčko na světě.
