O krtečkovi, který se ztratil

1 min. čtení

Byl jednou jeden malý krteček. Říkali mu Tonda. Byl velice vynalézavý, neustále si vytvářel krásné cestičky pod zemí. Udělal si krásný byteček a od něj spoustu cestiček.

Bavilo ho to však tak moc, že jednoho dne, když už měl chodbiček opravdu moc a chtěl si vyjít na procházku a pro potravu, vlezl do jedné své cestičky, od ní si za chvíli udělal další, napojil se k jiné své cestičce, kousek od ní hrabal a najednou nevěděl, kde je! Zkoušel hrabat kousek napravo, kousek nalevo, kousek nahoru, pak zase rovně a dolů, ale zpanikařil a nemohl se trefit zpět do svého bytečku. Byl už celý smutný, když najednou zaslechl hrabání proti sobě. Za chvíli nahmatal před sebou hrabající tlapičky.

Byla to sympatická krtčí slečna. „Ahoj! Ty ses dohrabal skoro do mého bytečku,“ pověděla mu. „Ahoj! Já jsem Tonda,“ odpověděl krteček. „Ztratil jsem se a vůbec nevím, kde mám svůj byteček.“ „Mám nápad! Co kdybychom bydleli spolu? Vyhrabala jsem si veliký prostor a chybí mi tam nějaký kamarád, který by mi pomohl vyhrabávat cestičky pod zemí. Ve dvou bychom se už neztratili!“

Krteček Tonda byl moc šťastný a nadšeně se ke kamarádce přidal. Její byteček byl opravdu veliký a pohodlný a s krásnou slečnou krtkovou si tam šťastně žili a měli mnoho mláďátek! A když Tonda náhodou zabloudil, slečna krtková si ho vždy našla.

3.5/5 - (71 votes)
FavoriteLoadingPřidat do oblíbených

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..