Byl tu horký letní den a zvířátka napadlo, že by mohla uspořádat plavecký závod. Kdo na svém stroji přeplave rybník jako první?
Pět zvířátek napjatě čeká na začátek závodu. Morčáček Píďa sedí hrdě jako kapitán na palubě velké papírové lodičky. Beránek Bečka si svázal z klacků vor, zatímco kocourek Ťulík si z domova přitáhnul proutěný koš. Pes Azor si půjčil od dětí nafukovací kruh a osel Hýkal někde vyhrabal nafukovací člun i s pádlem.
Zvířátka se odrazila od břehu na svých plavidlech. Beránek Bečka se pomalu vznášel na voru a hrabal do vody kopýtkem, aby plul rychleji. Osel Hýkal se ale prohnal kolem něj na nafukovacím člunu a zamával mu pádlem. „Tentokrát budu vítěz konečně já!“ volal. Ohlédl se a začal se hýkavě smát, když uviděl, jak se košík s kocourem Ťulíkem potopil hned u břehu. Zmáčený kocour se vyškrábal na břeh a nazlobeně prskal. „Fuj, voda! Nehodí se pro kočku!“ Ale ani pes Azor na tom nebyl o moc lépe. Pes Azor se snažil pádlovat tlapou, ale místo toho, aby plaval dopředu, točil se dokola na místě.
Kolem nich proplul morčáček Píďa. Vydrží jeho papírová loďka takovou dálku, nebo se mu rozmočí a potopí? Ale i ostatní závodníci začali mít problémy.
Osel Hýkal nedával na svém nafukovacím člunu pozor a najel na vyčnívající kámen. Člun začal ucházet a klesal i s Hýkalem pod hladinu. „Poplav ke mně na můj vor,“ volal beránek Bečka na Hýkala. Jenže když chtěl Hýkal vyšplhat k beránkovi, zvrhnul ho z voru do vody. A tak plavali oba ke břehu. Závod pro ně skončil. K druhému břehu se zdatně blížili pes Azor a morče Píďa.
Morčáček Píďa měl velké problémy. Jeho plavidlo začalo klesat pod vodu. Přitom mu chyběl už jen kousek a bude u břehu. Povede se mu to? Stihne to, nebo bude muset doplavat?
Vyšlo to jen tak tak. Píďa se na poslední chvíli přitáhnul za trs trávy ke břehu. Vytáhnul se za ni na souš přesně ve chvíli, kdy se pod ním papír rozpustil a klesal pod vodu. „Hurá! Morče Píďa vyhrálo!“ volala zvířátka radostně. „A kdo vyndá mě?“ volal pes Azor z nafukovacího kruhu uprostřed rybníka. Při pokusu o pádlování tlapou se vždycky jenom roztočil dokolečka. „Seskoč a plavej čubičku,“ chechtal se kocour Ťulík a olizoval si mokrý ocas. A tak letní závod vyhrál morčáček Píďa, který jako jediný překonal rybník naprosto suchý.
Kdo bude další favorit na vítěze?
Prosím o opravu. Několikrát je kocour přejmenován. Nejdřív Ťulík, pak Ťululum a nakonec záměna s Píďou.
Jinak pěkná a rychlá pohádka.
Líbilo se mi jak zvířátka závodily a že to dobře dopadlo.
Tak teď jste udělali z kocoura Tulíka morčáka Píďu. Přece kocour zůstal ve vodě, ne morčák.
Mila pohadka 🙂
V posledním odstavci je chyba – kocour Píďa.
Je to možný, že je tohle už třetí verze puvodni pohádky? Nebo se mi to zdá… ? Pokazde ale hezky napsáno a alespoň je člověk opět napjaty jak to dopadne. ?
Protože to jsou proměnlivé pohádky 🙂
Pořád jste neopravili chybu, na kterou jsem upozorňoval před půl rokem. Morče je na břehu a z vody volá kocour z koše, ovšem v pohádce je psáno, cituji:
„A kdo mě dostane na břeh?“ volal morčáček Píďa z prostředku rybníka. Pořád se kymácel na vlnách v koši…