Hrad Strážnice – Bezhlavý rytíř

Kdysi dávno stál ve Strážnici hrad. V jeho sklepení se podle povídaček ukrýval ohromný poklad. Ale nikdo se ho nikdy nevydal hledat. To kvůli strašidlu, které ho hlídalo. Byl to bezhlavý rytíř. Každou noc vyjížděl na koni do ulic a honil ho sem a tam, až koni od kopyt odletovaly jiskřičky. Každý se bál, vždyť rytíř ve zbroji a bez hlavy vypadal děsivě. Kdo nemusel ven, ten ven v noci nechodil. Proto bývaly ulice po setmění kolem Strážnice naprosto liduprázdné. A nikdo nevěděl, jak se strašidla zbavit. 

Lidé večer seděli u svíček a vyprávěli si všechny možné historky o strašidlech v naději, že by vymysleli něco, jak strašidlo zničit. Tak to chodilo den co den. Mezi těmito lidmi byla i chudá dívka, která pracovala jako služka. Jmenovala se Dorotka. V domě, kde sloužila, zrovna nocovala zvláštní žena. Měla na sobě barevné šátky a podivně voněla. Říkalo se, že je čarodějnice. A tato čarodějnice se také dala do vyprávění. 

„Slyšela jsem o tom vašem strašidle,“ povídala. „Proslýchá se, že je to někdo z rytířů, který tak byl potrestán za zlé skutky. Já si ale myslím, že ho spíš někdo proklel ze závisti. Tam pod hradem je prý poklad, že se o něm žádné živé duši ani nesnilo.“

Pohádka na dobrou noc - Hrad Strážnice – Bezhlavý rytíř
Hrad Strážnice – Bezhlavý rytíř

„Straší tu už dlouho. Kdo ví, jak to tehdy bylo. Jak se ho zbavit, nevíš?“ ptal se jeden z pánů. 

„Jen ty nejlepší úmysly dokážou zlomit zlá kouzla,“ povídala čarodějnice a podívala se na Dorotku.

„Myslíte, že by to kouzlo šlo zlomit?“ zeptala se Dorotka s nadějí v hlase. 

„Mlč, služko,“ okřikl ji pán. „Ty nemáš co mluvit. Jdi radši ven a zameť dvůr.“ 

„Už je tam tma,“ namítla Dorotka tiše. 

„Vezmi si svíčku.“ 

Dorotka poslušně vzala svíčku a šla ven. Ale místo toho, aby zametala, rozhodla se, že zkusí vysvobodit ze zakletí bezhlavého rytíře. Nikdo si přece nezaslouží noc co noc strašit po městě. Dívka se svíčkou v ruce obcházela hrad, dokud neobjevila vchod do podzemí. Svíčka se jí neúprosně zmenšovala a plamínek svítil méně a méně. I přesto se došátrala až do klenuté místnosti. A tam našla ležet tělo v rytířské zbroji a hlavu hned o kus vedle. 

Dorotka položila svíčku. Jako kdyby jí něco našeptávalo, co má udělat, vzala hlavu a nasadila ji zpátky k tělu. Už to nebyl bezhlavý rytíř, ale pohledný mládenec v brnění. Náhle rytíř otevřel oči. „Díky,“ zašeptal a zvednul se. Konečně se dočkal vysvobození. 

Co se stalo pak, není jisté. Jisté je jen to, že Dorotka se vrátila zpátky s penězi, za které si pořídila malé hospodářství, a už nikdy nemusela nikomu sloužit. A rytíř? Ve Strážnici se už neukázal. Ale říká se, že zůstal žít s Dorotkou a že se spolu měli moc a moc dobře.


👉Slevový kód POHADKOZEM na 10% slevu
🥳u výrobce BF pantoflí Comfortia.cz

Pohádka pro děti - comfortia sandaly 1
Comfotia.cz – dětské sandály od výrobce »

4.6/5 - (76 votes)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..