Na kraji malé vesnice žila v chaloupce s chatrnou doškovou střechou chudá vdova se svou dcerou. Kromě skromné střechy nad hlavou a několika slepic nic neměly. Většinou jedly jen to, co matka v létě nasbírala v lese, a peníze měly jen ty, které dcera utržila prodejem vajec na trhu. Za ty se dal aspoň koupit chleba a teplé boty na zimu.
Pokračovat ve čtení →
Kdysi dávno žil ve velkém stádě jeden malý, paličatý beránek. Byl vždycky spokojený, protože si dělal, co chtěl. Byl ještě maličký a roztomilý, takže se mu každý průšvih brzy odpustil a nikdo se na něj dlouho nezlobil.
Pokračovat ve čtení →
Už je tomu dávno, kdy žila jedna švadlena, která byla s jehlou a nití zručná jako žádná druhá. Dokonce se holedbala, že by v krejčovských dovednostech porazila i samotného čerta.
Pokračovat ve čtení →
Byl jednou jeden Smolíček, malý pacholíček, který bydlel u jelena se zlatými parohy. Jelen se o Smolíčka staral, ale vždy ho varoval, aby nikomu neotvíral dveře, když je sám doma.
Pokračovat ve čtení →
Na statku v odlehlém koutě jednoho malého království žila krásná dívka. Její šaty byly sice potrhané a tváře ušmudlané, ale ani to nezakrylo její půvab. Byla také velmi hodná a skromná. Na statku dělala tu nejtěžší práci a zřídka měla chvíli pro sebe. Nikdo jí neřekl jinak než Popelka. Spolu s ní žily na statku i její macecha a dvě nevlastní sestry. Všechny tři však byly na Popelku velmi zlé a musela od nich snášet různé ústrky.
Pokračovat ve čtení →
V malebné chaloupce u lesa žila koza se svými kůzlátky. Kůzlátka byla velmi rozpustilá a často svou maminku nechtěla poslouchat. Jednoho dne musela máma koza na pastvu a před odchodem řekla kůzlátkům: „Nechte si zavřená vrátka, dokud neuslyšíte můj hlas. Přinesu vám plné vemínko mlíčka.“
Pokračovat ve čtení →
Jednoho dne zkraje jara máma kachna netrpělivě obcházela kolem vajec v hnízdě a čekala, až se všechna její káčátka vyklubou. A už zaslechla první „křup“. Jedno ze žluťoučkých káčátek se dralo na svět. A brzy to křuplo podruhé a potřetí. Jen to čtvrté, největší z vajec pořád nic.
Pokračovat ve čtení →
Na samém okraji vsi u lesa žili v malé chaloupce dědeček s babičkou. Společně si den za dnem hospodařili a čas od času upekla babička dědečkovi nějakou dobrotu. Jednoho rána se dědeček probudil s nepřekonatelnou chutí na koblihu. Poprosil tedy babičku, zda by mu ji nepřipravila.
Pokračovat ve čtení →
Žil byl chudý sedlák, který měl kupu dětí. Už neměl, koho by ve vsi požádal, aby se stal kmotrem jeho posledního, čerstvě narozeného syna. I rozhodl se, že se posadí k cestě a prvního, kdo tudy projde, požádá, aby se stal kmotrem jeho synka.
Pokračovat ve čtení →
Byla jednou tři prasátka, která žila na louce u lesa. Rochnila si tam spokojeně už dlouhý čas a nic jim nechybělo. Až jednoho dne přišlo nejmladší prasátko se zlou zprávou. Zaslechlo od moudré sovy, která měla vždy o všem přehled, že se v okolí pohybuje vlk.
Pokračovat ve čtení →
Za dávných časů všude po světě vládla chudoba. I v malé chalupě u lesa, kde žil tatínek se svými dětmi, Jeníčkem a Mařenkou. Spolu s nimi tam žila tatínkova druhá žena, macecha, která děti neměla příliš v lásce. Neustále hubovala, že sama má málo, ne tak ještě živit dva hladové krky. Tak dlouho hučela do svého muže, aby je odvedl do lesa a tam je zanechal, až jejím zlým řečem podlehl.
Pokračovat ve čtení →
Před mnoha lety žil jeden císař, který příliš dbal na svůj vzhled. Rád nosil ty nejluxusnější obleky a promenádoval se po svém království. Na každou denní hodinu měl nový kabát a často a rád se svým oblečením chlubil.
Pokračovat ve čtení →
Žil jednou jeden tesař a jeho žena, kteří toužili po dítěti. Každý den se za dítě modlili, ale nikdy se ho nedočkali. Za jejich domem byla krásná zahrada s nádhernými květinami a rostlinami. Nikdo se do zahrady neodvážil vstoupit, protože patřila čarodějnici, Gertrudě.
Pokračovat ve čtení →
Před dávnými časy žil skromný ovčák, který měl sedm oveček. Každý den je vodil pást na vysokou horu. Jednoho dne jako obvykle vyvedl ovečky na pastvu. Opřel se o svou hůl, rozhlédl se po okolí a začal snít o tom, jak by bylo skvělé, kdyby život nebyl tak drahý. Přemýšlel, jak by mohl svým dětem dopřát dostatek jídla a lepší život. Vtom se před ním náhle objevil malý mužíček v červené čepici a s dlouhým bílým vousem.
Pokračovat ve čtení →
Kdysi dávno stál uprostřed rozlehlých lesů a luk nádherný zámek s věžičkami tyčícími se až k oblakům. V něm žil mladý princ, jehož srdce toužilo po jediném – najít si pravou princeznu, která by s ním sdílela život. Nechtěl se spokojit s ledajakou nevěstou. Chtěl, aby jeho vyvolená byla skutečnou princeznou, s jemností a ctnostmi, které by nikdo nemohl zpochybnit.
Pokračovat ve čtení →