Myši v domě žily v neustálém strachu z kočky. Proto jeden mladý myšák svolal jednoho dne všechny myši v okolí, aby jim představil svůj plán, který sám vymyslel. Byl to plán, jak se zbavit strachu z kočky.
Pokračovat ve čtení →O zvonečku pro kočku
Dita T.
Aladin a kouzelná lampa
Kdysi dávno v daleké zemi žil chudý chlapec. Jmenoval se Aladin. Každý den se procházel po trzích mezi lidmi, měl rád ten ruch a rád se koukal na všechny ty krásné věci, které tam kupci nabízeli. Však se mohl jen koukat, on i jeho matka byli chudí a nemohli si nic z toho dovolit.
Pokračovat ve čtení →Býci a žáby
Na jedné zelené louce, kde kvetlo mnoho krásných květin, žili dva býci. A ti spolu pořád zápasili ve snaze jeden druhého z louky vyhnat. Jejich zápasení pozorovala zvířátka kolem. Zajíci hopkali vzrušením, veverky býky povzbuzovaly z vysokých větví stromů, jen ovce v klidu přežvykovaly trávu a netvářily se, že by je zápas kdovíjak zajímal.
Pokračovat ve čtení →Armida hledá ledového tygra
Armida se vydala hledat ledového tygra, čaroděje, který jediný mohl z její země sejmout kletbu a vyčarovat znovu jaro. Jenže jeho zámek byl daleko a před ní se táhla bílá a nekonečná pole plná sněhu. Armida byla zmrzlá na kost, vítr se do ní opíral a brzdil ji a k tomu se ještě bořila do sněhu, který každým okamžikem připadával.
Pokračovat ve čtení →O ledovém tygrovi
Bylo jednou jedno království, ve kterém žili král a královna. Těm se narodila holčička. V noci, jak už to tak chodí, se objevily u její kolébky dvě sudičky.
Pokračovat ve čtení →O autíčku, které se učilo
Jednou mechanici poblíž velké opravny vyrobili krásné nové zelené autíčko. Jakmile mohlo jezdit, hned se zvědavě vydalo na silnici. Ale bylo to malé nové autíčko, které na silnici ještě nikdy nejezdilo. Přesto už chtělo jezdit jako velká auta.
Pokračovat ve čtení →Pinocchio
Žil byl jeden řezbář. Jmenoval se Geppetto a ten vyráběl loutky. Byl sám a moc si přál mít syna. Jednoho dne se mu povedl vyřezat moc krásný dřevěný chlapec. Pojmenoval loutku Pinocchio.
Pokračovat ve čtení →Zubatá strašidla a konec školního roku
Bylo ráno, další školní den u rodiny zubatých strašidel. Bubík jako vždycky nechtěl vstávat. Zamáčknul nos budíku s klaunem, otočil se na druhý bok a usnul.
Pokračovat ve čtení →Žáby, které si přály krále
V jednom rybníce žily žáby. Měly se tam velmi dobře, nic jim nescházelo, a tak se začaly nudit a vymýšlet různé nesmysly. Tu je napadlo, že by měly mít krále. Ihned začaly hlasitě kvákat, aby přivolaly pozornost boha Dia.
Pokračovat ve čtení →Králíček Bing vítá jaro
Někde za rohem jenom kousíček – hledá jarní kytičky malý králíček.
Po vydatné zimě přišlo konečně jaro. Králíček Bing běhal v holinách ve zbytcích tajícího sněhu a skákal radostně do louží. Flop ho se zájmem sledoval a užíval si teplých slunečních paprsků.
Pokračovat ve čtení →Žáby a slunce
Byl jednou jeden rybníček a v něm žily žáby. Žily si tu poklidným životem, nic jim nechybělo, jen přes léto jim tu bývalo na sluníčku hodně horko. Přes léto se skrývaly ve stínu a v bahně, rybníček jim nikdy úplně nevyschl. Jednou v létě bylo hodně horko, ale i přesto jim zbyla z rybníčku kaluž, kam se mohly ukrýt před slunečními paprsky. A když pak přišla letní bouřka s deštěm, rybníček se jim znovu doplnil.
Pokračovat ve čtení →Králíček Bing má bolavý zoubek
Někde za rohem jenom kousíček – bojí se zubaře malý zajíček.
Králíček Bing se schovával pod lavičkou a nechtěl za žádnou cenu vylézt. Ráno při snídani totiž kousnul do mrkvičky a rozbolel ho z toho zoubek. Flop mu řekl, že musí jít k paní doktorce – zubařce. Té se ale Bing moc a moc bál.
Pokračovat ve čtení →Hrad Kašperk – Zlato pouze pro spravedlivé
Kdysi dávno žil poblíž Kašperku řezník. Jmenoval se Matěj a často jezdil na trh prodávat párky.
„Matěji,“ povídal mu jeho strýc, „až se budeš vracet z trhu, vyhni se Kašperku obloukem. Kolem té zříceniny se dějí divné věci. Někdo dokonce říkal, že tam straší.“
Pokračovat ve čtení →Hrad Strážnice – Bezhlavý rytíř
Kdysi dávno stál ve Strážnici hrad. V jeho sklepení se podle povídaček ukrýval ohromný poklad. Ale nikdo se ho nikdy nevydal hledat. To kvůli strašidlu, které ho hlídalo. Byl to bezhlavý rytíř. Každou noc vyjížděl na koni do ulic a honil ho sem a tam, až koni od kopyt odletovaly jiskřičky. Každý se bál, vždyť rytíř ve zbroji a bez hlavy vypadal děsivě. Kdo nemusel ven, ten ven v noci nechodil. Proto bývaly ulice po setmění kolem Strážnice naprosto liduprázdné. A nikdo nevěděl, jak se strašidla zbavit.
Pokračovat ve čtení →Jak víla Dandelia dostala malého jednorožce
Víla Dandelia byla květinová víla. Ale zatímco ostatní květinové víly měly krásná motýlí křídla hrající všemi možnými barvami, víla Dandelia neměla žádná. To ji velice trápilo, protože ostatní víly se jí kvůli tomu často posmívaly. To bylo od nich moc ošklivé.
Pokračovat ve čtení →