Zachráněná princezna

Děti, určitě si vzpomínáte na příběh o zlé královně, čarodějnici Zeldě, která začarovala svou krásnou dceru, princeznu Julii. Zlá čarodějka ji totiž proměnila v holubici a tím princezna ztratila i svoji moc kouzlit. Princezna Julie léta čekala, než ji někdo vysvobodí. Když se o tom doslechl princ Kristián z nedalekého království, rozhodl se, že krásnou Julii zachrání.

Princ sedl na koně a přes hory a lesy uháněl zachránit krásnou princeznu, která je uvězněna někde v zámku královny Zeldy. Když princ projel kolem vysokých topolů, zjevila se před ním řeka a za řekou se tyčil vysoký zámek. To musí být ono, řekl si princ a vydal se napříč řekou. Když přešel přes řeku, zjevil se před ním velký, hnědý medvěd a hlasitě zabručel. Princ tak velkého medvěda ještě neviděl, až se mu zdálo, že je ten medvěd začarovaný. Princ Kristián se však nebál a jen tak se nevzdával. Vytáhl meč a šermoval ze strany na stranu, aby medvěda vystrašil a odehnal. Medvěda pořezal na tlapě, a než se medvěd vzpamatoval, princ už rychle uháněl na koni pryč. A medvědovi uprchl.

Když vtom se do prince opřel silný studený vítr. „Já se tě nebojím! Ani tvých čárů!“ zakřičel princ Kristián a směřoval k zámku. „To bys ale měl,“ zjevila se před princem najednou velká mlha, ze které vyšla čarodějnice Zelda, která ovládala studený vítr. Zelda měla dlouhé, černé vlasy a na sobě fialový plášť. Byla hrůzostrašná. Princ se jí však nebál! Zelda mávla hůlkou a princ spadl ze svého koně. Rychle se postavil na nohy a opět vytáhl svůj meč. „Kde je princezna?“ zeptal se královny rozzlobeně. „Tu už nikdo nenajde,“ zasmála se čarodějka Zelda stojící ve velkých dřevěných dveřích zámku. Kristián se však nevzdával a rozběhl se do zámku. Zatlačil Zeldu dovnitř a celou silou ji zavřel v nejbližší komoře. Prohledal každý kout zámku, ale princeznu nenašel.

„Zkus hledat nahoře, v královnině věži,“ poradila mu služka Anna. Princ proto neváhal a rozběhl se do věže. Když vešel dovnitř do věže, našel tam klec a v ní krásnou bílou holubici. Otevřel klec, chytil holubici do náruče a silně ji objal. „Už nejsi sama, přišel jsem tě zachránit,“ šeptal holubičce. Vtom se bílá holubice proměnila v krásnou, již dospělou princeznu. Krásné hnědé vlasy měla až po pas. „Děkuji za záchranu,“ řekla Julie a políbila prince na tvář. Princezna získala nejen svou krásu, ale i svou moc zpět. Mávla rukou a své otrhané šaty si proměnila v krásné růžové šaty poseté květinami. Princ se na Julii nemohl vynadívat. Jú, ta byla krásná!

Vtom se do věže vřítila královna Zelda a už už se chystala mávnout hůlkou, když se Julie postavila před ni a řekla: „Už se tě nebojím, čáry máry…“ řekla princezna, mávla rukama a proměnila svou zlou matku na havrana. Princezna se přivítala se všemi v zámku a proměnila zámek na dům plný radosti a smíchu. Zahrady byly opět plné květin a všichni se radovali. A tak v zámku opět vládla radost a láska. Princezna Julie a princ Kristián měli obrovskou svatbu a všichni v zámku byli šťastní, že je princezna zpět. Oslavy trvaly noci a dny. 

A co se stalo se zlou královnou Zeldou? Ta žije vysoko ve věži s vědomím, kolik zla napáchala.