Pohádky o ptácích

V jednom křoví mezi rozlehlým polem a lesy mělo domov spoustu křepelek. Žily zde již několik let a dosud se ještě nikdy se nesetkaly s lovci. Bylo tomu nedávno, co se do jednoho nedalekého stavení na konci vesnice právě jeden lovec přistěhoval. Tento se mohl všude chlubit svou obratností.

Kdysi dávno žil na zámku kuchtík Adam. Měl manželku, jež též na zámku posluhovala, a těm dvěma se narodil jednoho dne synek Jiřík. V té době hnízdil na hradní věži pár sokolů a přesně ve stejné chvíli, kdy se narodil malý kuchtík, vyklubalo se z jednoho ze tří vajíček mládě. Král, tehdy ještě velice mladý, o tom hnízdě věděl. Rád poznával nové chutě, a jednou dostal chuť na sokolí vejce. Poručil hnízdo sundat a vajíčka připravit ke snídani. 

Žil byl jednou jeden špaček, jehož krásný zpěv byl slyšet široko daleko. Avšak přestože to byl vcelku mrňous, sezobal toho leckdy víc než kdejaký větší pták.

V jednom lese žila soví rodinka. Měli tři malé sovičky: Vendulku, Karolínku a Zuzanku. Byla to vzorná rodinka. Každý večer vstávali, umyli se večerní rosou a potom letěli na kraj lesa, aby lovili myši. Když měli dost, letěli zpátky a malé sovičky si hrály na honěnou nebo sedávaly na stromě a povídaly si.

Byla jednou jedna vlaštovka. Každý rok na podzim odlétala do teplých krajin, kde se opalovala na sluníčku a jedla chutné tropické červíčky. Když nastalo jaro, vracela se domů, do svého hnízda, které si každý rok stavěla pod střechou staré, polorozpadlé stodoly.