O vlaštovce, která nechtěla odletět do teplých krajin

3 min. čtení

Malá vlaštovička Bělinka – říkali jí tak proto, že měla svítivě bílé bříško, více, než ostatní její kamarádky – se chystala se svou rodinkou na odlet do teplých krajin.

Byl konec léta, ještě bylo krásné počasí, ale Bělince se vůbec odletět nechtělo. Její rodina se připravovala už dlouho, vlaštovky musely nabrat dostatečné tukové zásoby a tak si daly záležet , aby toho snědly co nejvíce. Krásné Bělince se však nechtělo. Chtěla být jen sama pro sebe, sbírat si broučky, kterých bylo všude dost a ne se vydávat na tak dalekou cestu.

Rodiče jí stále opakovali: „Bělinko, když s námi nepoletíš, můžeš tu umřít. Nikdo se o tebe nepostará a v zimě tu pro tebe žádní broučci nebudou. Příroda okolo se změní a naše jediná možnost je vyrazit a letět.“

Bělinka však neposlechla. Do poslední chvíle byla s rodiči, ale když viděla, jak se ostatní z hejna již chystají s velkým nadšením do teplých krajin, rozhodla se, že ona rozhodně nikam nepoletí. Taková dlouhá cesta! Co když tam ani nedoletím! Už slyšela o vlaštovkách, které se nikdy nevrátily. Ale její rodiče prý létali, ještě než byla na světě. Ti se vrátí určitě a ona se o sebe do té doby postará.

Nastal významný den. Vlaštovky se seskupily na jednom místě a chystaly se vzlétnout. Okolo rodičů se pohybovala do poslední chvíle a když se slétly další, opatrně se vypařila a skryla se za keře. Vlaštovky odlétly a Bělinka zůstala sama.

Nějakou dobu jí to takto vycházelo, ale pak začala být zima. Neměla dost potravy a vzdychala: „Proč jsem jen neposlechla rodiče! Teď nemám co jíst a umrznu tady hladová.“ Lehla si na zem smutně.

Měla však obrovské štěstí. Náhle k ní přišla krásná malá holčička. „Copak tady děláš, ptáčku? Nestihla jsi odletět?“ zeptala se a vzala ji k sobě pod kabát. Odnesla si ji domů a Bělinka se pak probrala v krabici od bot v teple. Rozhlédla se kolem sebe. Uviděla holčičku. „Jé, ty už jsi vzhůru? Přinesu ti nějaké broučky,“ řekla holčička a za chvíli se vrátila s pinzetou a zkusila vlaštovku nakrmit. Bělinka se ráda nechala, byla úplně zesláblá. Ale byla moc šťastná. Když se udělalo venku teplo, zjara, vrátila dívenka Bělinku tam, odkud ji vzala.

Akorát v době, kdy se vracela rodina vlaštovek zpět. A Bělinka? Ta už si dala velký pozor, aby pokaždé odletěla s rodiči!

5/5 - (3 votes)
FavoriteLoadingPřidat do oblíbených

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..