Matěj a jeho věrný kamarád Baryk

V jedné hezké vesnici jezdí školní autobus. Je barevný a řídí ho veselý řidič. Když jede, vypadá to, jako by se celý natřásal. To protože vozí všechny děti z celé vesnice. Ty jen štěbetají, smějí se a neposedí na jednom místě, ale to řidiči nevadí.

Pohádka pro děti Matěj a jeho věrný kamarád Baryk
Matěj a jeho věrný kamarád Baryk

Vozí je do školy a ze školy. Zastavuje na každé zastávce. Když děti veze ze školy, čekají na děti na některých zastávkách rodiče, jinde zase babičky nebo dědečkové a někde třeba starší sourozenci. Jen na jedné zastávce čeká vždycky pes. Baryk. Věrný kamarád malého školáka Matěje. Baryk je chlupatý a velký. Je to pes ochranář a velký pomocník.

Pokaždé, když přijíždí autobus, začne mávat ocasem a štěkat na pozdrav. Nemůže se dočkat svého Matěje. Když školák vystoupí, Baryk se neudrží a začne ho vítat. Skáče kolem něj, oblizuje mu obličej a tváří se, jako by se usmíval. Pak jde věrně vedle něj až domů. Matěj cestou vždycky vykládá, co ve škole zažil, a Baryk pozorně naslouchá, jako by mu rozuměl.

Jednou když Baryk čekal na zastávce, stalo se něco neobvyklého. Matěj vystoupil z autobusu, neusmál se, hlavu měl sloněnou a nic nevykládal. Baryk se snažil Matěje rozveselit, ale ten byl stále moc smutný. Takhle se to opakovalo ještě pár dní. Když se Baryk od Matěje nic nedozvěděl, a viděl, jak se trápí, rozhodl se, že zjistí sám, co se děje.

Ráno, když Matěj odešel do školy, Baryk sledoval školní autobus, kterým děti jezdí. Běžel celou cestu za ním, aby ho Matěj neviděl. U školy se připlížil ke keři a z dálky pozoroval, jak jeho kamarád vystupuje a jde do školy. Loudal se po chodníku. Hlavu měl pořád skloněnou a šel, jak nejpomaleji uměl. Nechtělo se mu do školy. Ale proč? V tu chvíli zezadu k němu přišli tři velcí kluci. Jeden Matěje pošťuchoval, druhý se mu škodolibě smál a třetí mu bral aktovku.

Matěj stál naproti nim a v jeho obličeji bylo patrné, že se bojí. Baryk poznal, že to nejsou jeho kamarádi, a protože chtěl svému malému příteli pomoci, rozběhl se za nimi. Postavil se za Matěje, vycenil zuby a začal nebezpečně vrčet. Všichni tři kluci ztuhli a ze strachu se ani nehnuli. „Co to je? Kdo to je? Ten je tvůj?“ ptali se jeden přes druhého a pomalu couvali. Matěj byl nejdřív překvapený, že tam Baryka vidí. Když ale viděl, jak ho jeho věrný psí přítel brání, byl moc rád. „Ano, ten je můj. Je to nejlepší pes na světě. A pokud mi nedáte pokoj, natrhne vám kalhoty,“ hrdě a s úsměvem odpověděl Matěj. Všichni tři kluci utekli a už si na Matěje nikdy nic nedovolili.

Od té doby Baryk zase věrně čeká každý den na svého školáka na zastávce. Srdečně ho vítá a Matěj se směje a není smutný. Ví, že na jakékoliv trápení není sám. Má svého ochránce a psího přítele.

4.8/5 - (46 votes)

Komentáře: 2

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..