Matěj a jeho věrný kamarád Baryk

3 min. čtení

V jedné hezké vesnici jezdí školní autobus. Je barevný, řídí ho veselý řidič a když jede, je to jakoby se celý natřásal. To protože vozí všechny děti z celé vesnice. Ty jen štěbetají, smějí se a neposedí na jednom místě, ale to řidiči nevadí.

Vozí je do školy a ze školy. Zastavuje na každé zastávce. Když děti veze ze školy, tak na některých zastávkách čekají na své děti rodiče, jinde zase babičky nebo dědečkové a ještě jinde starší sourozenci. Na jedné zastávce ale čeká vždycky pes. Je to Baryk. Věrný kamarád malého školáka Matěje. Baryk je chlupatý a velký. Je to pes ochranář a velký pomocník.

Pokaždé, když už přijíždí autobus, začne mávat ocasem a štěkat na pozdrav. Nemůže se dočkat svého Matěje. Když školák vystoupí, Baryk se už neudrží a začne ho vítat. Skáče kolem něj, oblizuje mu obličej a tváří se jakoby se usmíval. Pak jde věrně vedle něho až domů. Matěj cestou vždycky vykládá, co ve škole zažil a Baryk pozorně naslouchá, jakoby mu rozuměl.

Jednou, když Baryk čekal na zastávce, bylo ale něco jinak. Matěj vystoupil z autobusu, neusmál se, hlavu měl sloněnou, nevykládal nic. Baryk se snažil Matěje rozveselit, ale ten byl stále moc smutný. Takhle se to opakovalo ještě pár dní. Když se Baryk od Matěje nic nedozvěděl a viděl, jak se trápí, rozhodl se, že zjistí sám, co se děje.

Ráno, když Matěj odešel do školy, Baryk sledoval školní autobus, kterým děti jezdí. Běžel celou cestu za ním, tak aby ho Matěj neviděl. U školy se připlížil ke keři a z dálky pozoroval, jak jeho kamarád vystupuje a jde do školy. Loudal se po chodníku. Hlavu měl pořád skloněnou a šel jak nejpomaleji uměl. Nechtělo se mu do školy. Ale proč? V tu chvíli zezadu k němu přišli tři velcí kluci. Jeden Matěje pošťuchoval, druhý se mu škodolibě smál a třetí mu bral aktovku.

Matěj stál naproti nim a v jeho obličeji šlo vidět, že se bojí. Baryk poznal, že to nejsou jeho kamarádi, a protože chtěl svému malému příteli pomoc, tak se rozběhl za nimi. Postavil se za Matěje, vycenil zuby a začal nebezpečně vrčet. Všichni tři kluci ztuhli a ze strachu se ani nehnuli. „Co to je? Kdo to je? Ten je tvůj?“ Ptali se jeden přes druhého a pomalu couvali. Matěj byl nejdřív překvapený, že tam Baryka vidí. Když ale viděl, jak ho jeho věrný psí přítel brání, byl moc rád. „Ano, ten je můj. Je to nejlepší pes na světě. A pokud mi nedáte pokoj, tak vám natrhne kalhoty.“ Hrdě a s úsměvem Matěj odpověděl. Všichni tři kluci utekli a už si na Matěje nikdy nic nedovolili.

Od té doby Baryk už zase věrně čeká každý den na svého školáka na zastávce. Srdečně ho vítá a Matěj už se směje a není smutný. Ví, že na jakékoliv trápení není sám. Má svého ochránce a psího přítele.

4.4/5 - (13 votes)
FavoriteLoadingPřidat do oblíbených

Komentáře: 3

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..