Záchrana Vánoc

3 min. čtení

Žili jednou muž a žena, kteří spolu měli dvě překrásné děti. Syna Toma a dceru Hanku. Žili skromně v malém domku na okraji města, ale i když toho moc neměli, radovali se ze svých dětí. Hanka byla krásná a milá holčička s překrásným hlasem. Tom byl zase velmi zručný a chytrý po svém tatínkovi. Ve všem se jim dařilo až do dne, kdy otec přišel o svoji práci v továrně.

S těžkým srdcem se vracel domů za svou rodinou, ale věděl, že jim nemůže lhát. Nejvíce ho však mrzelo, že se to stalo právě v předvánočním období. Otec chtěl Tomovi a Hance dopřát krásné Vánoce a udělat jim krásnou výzdobu a nakoupit spoustu dobrot, které by je potěšily, ale letos na to mít nebude. Večer, když už děti šly spát, tak se posadil ke stolu v kuchyni a řekl ženě: „Musím ti říct o dnešním neštěstí. V továrně se propouštělo a já jsem přišel o práci.“

Žena objala muže a povzbuzovala ho: „My to zvládneme. Snad si brzy najdeš novou práci. Určitě se ve městě práce najde.“

„Mrzí mě to kvůli Tomovi a Hance. Chtěl jsem jim dopřát hezké Vánoce,“ řekl smutně muž. „Tom a Hanka jsou dobré a moudré děti, určitě to pochopí,“ řekla žena. Ale Hanka a Tom poslouchali rodiče za dveřmi a Hanka řekla Tomovi: „Musíme vymyslet něco, aby maminka a táta byli šťastní.“

Záchrana Vánoc. Zdroj obrázku: depositphotos.com

„Pamatuješ si, jak nám táta říkal, jak kdysi s prarodiči jezdívali na Štědrý den na saních a zpívali koledy?“ zeptal se zamyšleně Tom a Hanka souhlasně přikývla. „Co kdybychom se pokusili vyrobit saně?“ navrhl Tom. „To je skvělý nápad!“

A tak děti začaly chystat plán. Tom a Hanka šli hned druhý den do lesa, aby nachystali dostatek dřeva. Po cestě potkali pár zvířátek, která jim pomohla se dřevem, a jak dny ubíhaly, tak měli saně téměř hotové. V jejich komoře dokonce našli pár zvonků, kterými se rozhodli povoz ozdobit.

Byl Štědrý večer a Hanka s Tomem nesli přikryté saně do dvora před jejich dům. Do saní zapřáhli jejich koně a pak zavolali rodiče, kteří se báli, jaké překvapení jejich děti opět přichystaly. Oba však byli překvapeni, když uviděli kočár. Mamka se rozběhla do kuchyně pro pár šálků teplé čokolády a pečiva, zatímco otec si prohlížel saně zblízka.

„Udělaly jste skvělou práci, děti,“ pochválil je jejich otec a zasmál se. „Že se půjdeme projet, tati?“ zeptaly se nedočkavě děti, když se u nich objevila maminka s horkou čokoládou. „Samozřejmě že ano,“ řekla a pak se celá rodina posadila do saní. Ten večer si celou dobu zpívali koledy, bavili se, a i přesto, že toho moc neměli, ten večer byli nejšťastnější rodina na světě.

4.3/5 - (79 votes)
FavoriteLoadingPřidat do oblíbených

Komentáře: 5

  1. Celou pohádku jsem přemýšlela, jak si děti přeberou tu větu, že se dárky musí kupovat…a dcerka na konci zamyšleně ríká: To byla ale divná pohádka, že jim tam dárky nenosí Ježíšek. 😊

    1. Díky za komentář, To je těžko. V „moderním“ světě Ježíšek snad ani není.
      U nás doma je to Ježíšek, v USA Santa Claus, v Polsku Mikolaj.
      Nechť je to tak, jak je doma zvykem. 😊

    2. Když jsem se dostala k teto větě, tak jsem ji za horka překopala, dle svého… jelikož 5ti leté dveří vysvětlit, že tatínek nemá peníze na dárky… hezká pohádka, ale ne úplně domyšlená… 🙈

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..