Malá mořská víla

Už je to dávno, co se na mořském dně proháněly krásné mořské víly. Jednoho dne když víly skotačily po mořském dně, uviděly vrak lodě, tajně ho prozkoumaly a ta nejmladší z nich našla sochu malého chlapce. Dlouho na ni hleděla a zatoužila poznat lidi. Starší sestry ji však před zlými lidmi varovaly.

„Jsou jiní než my, místo ocasu mají nohy“. Malou mořskou vílu však přemluvit nedokázaly. Poznat lidi byl její velký sen. Vytratila se z paláce a vyplavala na mořskou hladinu, kde zahlédla velikou loď plnou veselých lidí, kteří slavili princovy narozeniny. Ta krásná socha, kterou viděla ve vraku, se princovi tolik podobala. V dáli začalo hřmít a přihnala se velká bouře. Do lodě uhodil blesk a na lodi se strhla velká panika. Do lodě začalo zatékat a ta se pomalu potápěla. Malá mořská víla se rozhodla, že prince zachrání. Doplavala až k němu, objala ho a plavala s ním ke břehu. Položila ho do písku a chvilku si prince prohlížela. Než se probral, už byla pryč a místo ní se nad princem skláněla jiná dívka. Princ si myslel, že právě ona je jeho zachránkyní. Malá mořská víla nemohla na prince zapomenout a chtěla ho zase spatřit. Chtěla se stát člověkem, rozhodla se zajít pro radu k čarodějnici, jen ta ji mohla pomoci. „Dám ti nohy a zbavím tě ocasu, ale ty mi na oplátku dáš svůj hlas. A pamatuj si, že už nebudeš nesmrtelná. Jestli tě princ nemiluje a ožení se s jinou, proměníš se v mořskou pěnu,“ řekla jí mocná čarodějnice. Malá mořská víla se napila elixíru. Najednou se ocitla v náručí svého prince. „Moře tě vyneslo na břeh,“ řekl jí. „Já jsem též na moři skoro zemřel, ale zachránila mě nějaká dívka“. Věděla, že mluví o ní, ale nemohla říci ani jediné slovo. Princ v ní našel zalíbení, ale manželství slíbil jiné. „Dnes večer se ožením“, řekl jí a pozval ji na svou svatbu. Mořská víla myslela, že jí pukne žalem srdce. Vyšla na palubu a rozplakala se. Její sestry ji uslyšely plakat a vynořily se z moře. „Zabij prince a dostaneš zpátky svůj ocas a budeš se moci vrátit do podmořského království,“ radily jí. Vzala nůž a šla do pokoje. Viděla, jak vedle sebe novomanželé spokojeně spí. Dlouho se na ně dívala, ale zabít by je nikdy nedokázala, nemohla a nechtěla jim zničit štěstí. Princi nechala spokojený život a sebe zahubila. Druhý den z ní zbyla jen mořská pěna.

FavoriteLoadingPřidat do oblíbených

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Nahoru