Za Tatrami se rozkládala při řece Visle původní slovanská země. V ní žilo mnoho různých rodů, které mezi sebou válčili. V ten čas se dva bratři, vojvodové Čech a Lech rozhodli, že tuto znesvářenou zemi opustí.
Shromáždili lidi, kterým se tam také nelíbilo a vydali se na cestu. Šli velmi dlouho. Překročili řeku Odru i krajinu při Labi, až došli k třetí velké řece Vltavě.
Jejich pouť se zastavila na úpatí hory Říp. Vojvoda Čech vystoupil na horu Říp a přesvědčil se, že všude kolem je krásná, bohatá a úrodná krajina. Celý rod se rozhodl, že zde zůstanou.
Zemi pojmenovali Čechy, podle praotce Čecha. Ten nové zemi žehnal. „Vítejž země svatá, nám zaslíbená! Zachovej nás zdravé, zachovej nás bez ourazu a rozmnož nás od národu do národu až navěky!“
Když za dlouhá léta vojvoda Čech zemřel, na hoře Říp na jeho počest postavili mohylu.
Ten příběh je velmi stručný a krátký moc se mi to líbí.
Bylo to moc krásné. Moc se mi to líbí.😃