Byl krásný letní slunečný den, když se krtek právě hrabal ven ze své podzemní skrýše. Jakmile vykoukl na svět a spatřil denní světlo, promnul si oči a rozhlédl se okolo sebe, nemohl uvěřit vlastním očím. Kde se to tentokrát ocitl? Tady láhev od minerálky, támhle obal od zubní pasty a spousta dalších odpadků. „To je snad nějaká skládka,“ povídá smutně krtek.
Bylo mu z toho smutno. Každý přece ví, že odpadky se jen tak ledabyle nepohazují po louce či lese. Plasty patří do žluté popelnice, papír do modré a tak dále.
Krteček se rozhodl, že ten nepořádek uklidí. Avšak bylo jej přespříliš, a proto si na pomoc přizval své kamarády – myšku, zajíce, žabičky a další.
„Copak to asi je?“ Zeptal se krteček, když spatřil malý kousek jídla zabalený v papíru. Neváhal a tu záhadnou růžovou věc ochutnal. Párkrát ji v puse přežvýknul a čekal, co se bude dít. Byla to nějaká guma, kterou ani po delší době nemohl rozkousat. Avšak chutnala po lesních jahodách.
Vytáhnul tu věc z pusy, avšak tím si velice zavařil. Ať se snažil, jak chtěl, guma se ho neustále držela a jeho prsty byly slepené k sobě.
„Mám nápad!“ Vykřikla myška. „Zkus tu věc přilepit ke stromu, třeba na něm zůstane a ty budeš vysvobozený,“ povídá s úsměvem.
Krteček přišel ke stromu a rukou, na níž měl tu podivnou lepivou věc, se o něj opřel. Poté se začal vzdalovat a doufal, že se té věci zbaví. Ale mýlil se. Už ušel několik kroků a ruce měl stále přilepené ke stromu. Jak tak šel, lepivá věc se stále natahovala, když v tom krteček šlápl na slupku od banánu a uklouzl. V té chvíli ho ta lepivá věc vymrštila až do oblak. Krteček letěl a víte, kam ho vítr zavál? Přímo na větev, kde bydlela moudrá sova.
„Sovo, sovo!!“ Křičel krtek. „Co to je? Pořád se to lepí a nemohu se toho zbavit,“ povídá krtek a přitom kouká na svoje ruce. „To je přece žvýkačka,“ smála se sova.
Krtečka napadlo, že by se mohl přilepit k větvi nahoře u sovy a skočit dolů. Třeba se žvýkačka konečně pustí. Když už skočil ze stromu dolů, žvýkačka se jej stále držela zuby nehty. Avšak myška se chytila krtkovy nohy a tahala jej. A najednou „bum“ a oba leželi na zemi. Žvýkačka zůstala přilepená na stromě. Ačkoliv to zpočátku nevypadalo nadějně, krteček nad žvýkačkou zvítězil. Pro příště už alespoň bude vědět, že nemá ochutnávat neznáme věci.
Krteček a ostatní zvířátka se tak alespoň mohli vrátit zpět k práci, jenž započali. Uklidili všechen ten nepořádek a byli na sebe velmi pyšní.
