To, že každý den na obloze svítí sluníčko a každou noc měsíček, ví každé dítě. Však už se to takhle střídá od pradávna. Jednou si ale sluníčko řeklo, že se s měsíčkem o oblohu dělit nebude a rozhodlo se na obloze zůstat i v noci. Jenže to si měsíček nenechal líbit a se sluníčkem se začal hádat.
A jak se ti dva na obloze hádali a přetahovali, dole na zemi bylo hotové pozdvižení. Chvíli byl den, chvíli zase noc, chudák kohoutek každou chvíli vítal svým kokrháním nový den a zmatená zvířátka oblohu jen smutně pozorovala. Naštěstí si ale příroda vždy nějak poradí, a tak na pomoc přišly mráčky, které zahalily celou oblohu do ocelově šedé barvy.
Zanedlouho začalo pršet a zvířátka se musela jít před deštěm schovat. A když ti dva neposedové na obloze zjistili, že jim nikdo nevěnuje pozornost, hádat se přestali. Potom sluníčko pustilo na oblohu měsíček a společně s ostatními zvířátky se uložilo ke spánku.
