O elfech a měsíčním jezeře

Kdysi dávno byl jeden tmavý borový les, který byl však lidmi už dávno zapomenut. Hluboko v tomto lese se nacházelo krásné průzračné jezírko. Vždy když na obloze vyšel sněhobílý měsíc a sovy začaly houkat na dobrou noc, u jezírka začali tancovat malí kouzelní elfové. Uši měli špičaté, na hlavách měli malé korunky z květin a na sobě měli oblek z listů.

Tomu jezeru se říkalo měsíční jezero. Třpytivý měsíc na obloze dával elfům kouzelnou moc chránit les. Elfové každou noc zpívali, tancovali a slavili svou krásnou a moudrou královnu elfku Lunu.

Jednu takovou noc byl krásný úplněk. Měsíc jako vždy svítil vysoko na obloze a elfům dával kouzelnou moc a právě svým zpěvem a tancem se starali o to, aby byl v lese klid a každé zvířátko či kouzelná bytost byly šťastné a chráněné před zlem.

Jak si vesele prozpěvovali a tancovali u jezírka, najednou měsíc zakryl velký tmavý flek. Nebo planeta? Nikdo neví.

Vlci začali hlasitě výt, ptáci štěbetat a poletovat, a v lese pomalu nastával chaos.

„Měsíc zmizel, měsíc zmizel!“ zakřičela královna Luna. Když nemají elfové světlo měsíce, neumí tancovat a zpívat, a tím pádem neumí chránit les. Elfové začali běhat vedle jezírka a křičet. Jejda, ti se ale báli! Co když přijde velký vlk a všechny je sní?

Královna Luna byla však velmi odvážná, odhodlaná a nevzdávala to. Nemohla jen čekat a dopustit, aby se něco špatného stalo.

Vylezla na nejvyšší strom, blonďaté vlasy a šaty z růží jí vály v jemném vánku, podívala se k nebi a hlasitě zazpívala: „Měsíci, měsíci, chraň nás dál, kouzelnou moc nám dávej, nepřestávej, nenech nás tak, nenech nás navždy spát…“ zpívala a zpívala. Podařilo se jí to. Dokázala zazpívat i bez měsíce! Malí elfové ji zdola sledovali a čekali, co se bude dít.

Když vtom měsíc na obloze vylezl zpoza tmy a zvolal: „Budu vás chránit, budu vás bránit, kouzelnou moc vám dám, nenechám vás spát!“ On ji vyslechl! Královna Luna slezla ze stromu, a když měsíc vyšel, všichni elfové začali začali zpívat měsíci a děkovat mu.

Královna byla ráda, že ji měsíc vyslechl, a věděla, že se nikdo nikdy nesmí vzdávat. Dokážeš i to, co si myslíš, že nejde. Luna věděla, že je důležité věřit a nevzdávat se. Když věříš, kouzla se splní.

---