Za dávných časů všude po světě vládla chudoba. I v malé chalupě u lesa, kde žil tatínek se svými dětmi, Jeníčkem a Mařenkou. Spolu s nimi tam žila tatínkova druhá žena, macecha, která děti neměla příliš v lásce. Neustále hubovala, že sama má málo, ne tak ještě živit dva hladové krky. Tak dlouho hučela do svého muže, aby je odvedl do lesa a tam je zanechal, až jejím zlým řečem podlehl.
Jednoho dne se tedy s dětmi vydal do lesa, Jeníčkovi dal na cestu do šátku kousek chleba. Tvářil se u toho ustaraně a Jeníček z toho neměl dobrý pocit. Ulamoval proto drobky chleba a nenápadně je rozhazoval, aby si značil cestu, po které šli. Jenže tatínek je vedl dál a dál, do míst, kde nikdy nebyli. Po drahné době došli na mýtinku a tatínek řekl, že se porozhlédne, zda tam někde nerostou houby nebo lesní ovoce, a oni ať si zatím odpočinou. Jeníček s Mařenkou čekali a čekali, ale tatínek se nevracel a brzy se mělo začít stmívat. Mařenka se rozplakala:
„Teď už cestu domů nikdy nenajdeme a zůstaneme ztracení.“ Jeníček ji ale uklidňoval: „Neplakej, Mařenko, nezůstaneme ztracení, rozhazoval jsem cestou drobky chleba. Když po nich půjdeme, vrátíme se domů.“
Chtěli se tedy vydat po cestičce z drobků, ale ouha – žádné tam nebyly, ptáčci je sezobali. Děti byly hladové a neměly ani tušení, kudy by se měly vydat a pomalu padala tma.
„Počkej, Jeníčku, vylezu na strom a rozhlédnu se, jestli někde neuvidím světlo,“ řekla Mařenka a vyšplhala na vysoký strom. A skutečně – v dáli uviděla světýlko.
Slezla ze stromu a utíkali s Jeníčkem tím směrem. Brzy narazili na chaloupku. Ale ne jen tak ledajakou, celá byla postavená z perníku! Hladový Jeníček si hned kousek perníčku uloupnul, i když jej Mařenka odrazovala.
Najednou z chaloupky vyběhla stará čarodějnice. „Kdo mi to tady loupe perníček?“ tázala se skřehotavě. Jeníček potichu zašeptal: „To nic, to jenom větříček uloupl perníček.“ Ježibaba se tedy vrátila do chaloupky. Jenže jakmile si Jeníček uloupl další kus, hned vyběhla znova. Jeníček s Mařenkou se krčili, aby si jich nevšimla. Čarodějnice je ale bohužel zmerčila, popadla a odvlekla do chalupy. Tam je zavřela do klece a každý den jim dávala velkou spoustu perníku. Chtěla je totiž řádně vykrmit a pak sníst!
Když už byli Jeníček s Mařenkou dost buclatí, čarodějnice se rozhodla, že jako prvního sní Jeníčka. Zatopila v peci a přikázala Mařence, aby zkontrolovala, jestli je už dost rozehřátá. Naštěstí byla Mařenka chytré děvčátko a rozhodla se čarodějnici přechytračit:
„Ale já nevím, jak se pozná rozehřátá pec. Jsem ještě malá a nikdy jsem nic nepekla,“ předstírala bezradnost Mařenka.
Ježibaba jen zakoulela očima a strčila svůj frňák do pece, aby to sama očíhla. Mařenka nezaváhala a strčila babici do pece a zavřela za ní ihned dvířka. Potom popadla Jeníčka a vyběhli z perníkové chaloupky jako blesk.
Běželi a běželi, ani se neohlíželi. A tu najednou, co nevidí – jejich tatínek! Za tu dobu, co dlely děti u čarodějnice, zlá macecha od tatínka utekla a ten, celý nešťastný, každý den děti hledal po lese. A tak zatímco se čarodějnice škvařila v peci, tatínek s Jeníčkem a Mařenkou odešli domů, kde spolu spokojeně žijí dodnes.
Hezký den všem malým i velkým čtenářům. Perníková chaloupka vzbudila velkou diskuzi. Protože je to naše česká klasika a já i moje malá strašidla ji máme moc rádi, dáme jí druhou šanci. Zveřejňuji verzi od jiné autorky. Doufám, že se bude líbit více. ?
No promiňte…. tahle perníková chaloupka je asi jako obrázky v kapličkách od akademické malířky tady na Dobré Vodě……….
P.S. zkus sáhnout na mou recenzí zubatko
Proti komentářům nic nemám, i kritický komentář je mnohdy lepší než žádný komentář 😉 … Když byla překopaná pohádka, byly komentáře matoucí.
A také protože jde o novou verzi pohádky, předešlé komentáře jsem stáhlo a hodnocení resetovalo.
Feministisky pojatá pohádka, kde vše dělala Mařenka a Jeníček vůbec nic..
Naprosto s Vámi souhlasím, musel jsem se pri cetbe smat.. Priste sahnu po jine verzi, tímhle směrem rozhodně kluka směrovat nechci!
Za mých mladých let, lezl na strom teda Jeníček a žádná macecha nebyla, šli na borůvky, tatínek sekat dříví a ztratili se, Jeníček řekl jenom ,, to nic, jenom větříček,, do pece ji měl hodit jenom Jeníček, a správně by měl být dominantnější a vzít Mařenku za ruku a utéct. Myslím že tato verze pohádky je velmi špatný vzor pro dnešní mládež. Jeníček by měl mít v sobě více testosteronu, a být mužnější.
PhDr. Tomík 17 let
No to si zase nemyslím, že by měl byt dominantnější 😊.. dominantní jsou i holky přeci.. možná spíš ochranitelský..
Bohužel, tato verze klasické pohádky se nám nelíbila 🙁 Vlastně asi proto, že klasická není. Macecha v pohádkách je vždy vyobrazená jako záporná a zlá bytost (spostu dnešních dětí má „macechy“ a nejsou přece vždy zlé a nechtějí se dětí zbavit). Na stromy lezou kluci a děti by při nejmenším měly při útěku spolupracovat. O tom je sourozenecký vztah. A chybělo nám sedání na lopatu. Pro tuto pohádku tak typické 🙁
Zas tak hrozné to nebilo. Jenom to je trochu jiné.
Děkuji za komentář. Aby ten pohádkový svět byl pestrý a rozmanitý, tak existuje několik verzí tradiční Perníkové chaloupky a to je dobře. 🙂
Hezka verze, podobna te, kterou rikam dceri. Vzdy me stvalo, ze je chlapecek v pohadkach ten chytry, proto rikam, ze na strom lezl Jenicek, ale lest s lopatou mu poradila Marenka. Co se tyka casti s macechou, je velmi popularni, ale z obou rodicu dela dost krute bytosti a otec si dnesni optikou deti v zadnem pripade nezaslouzi, proto me verze, kde se deti proste ztrati, prijde rozumnejsi.
Chci se jen zeptat, je ten obrázek kreslený, editovaný nebo vytvořen pomocí umělé inteligence?
Víceméně. Pak upravený.
No, text i obrázek očividně sesmolila umělá inteligence. Text dost slabý, AI ještě neumí psát „procítěně“. Těch prvků AI je v textu poměrně hodně na to, aby se někdo snažil argumentovat, že to psal 😉.
Chápu, že je jednodušší vygenerovat text, a pak inkasovat peníze z reklamy, kterých je tady požehnaně. Než platit někomu za opravdu dobře napsaný příběh…
Bože, jak já ten feminismus nesnáším, chudák trouba Jeníček!
Ok, boomers. Když vám to tak vadí, kupte si pohádkovou knihu z bazaru – a rovnou i pravidla českého pravopisu. Tahle „pohádka“ nestojí za nic, protože jí chybí folklórní prvky, které dělají původní verze tak drahocenné. Originál vznikl během hladomoru – rodiče tehdy posílali děti do lesa ne proto, že byli zlí, ale protože je neměli čím živit. Raději je poslali pryč, než by se dívali, jak jim umírají před očima (a někdy je i snědli). Mimochodem: v původní verzi byl Jeníček zavřený v kleci a Mařenka všechno zachránila. Takže než začnete s tou misogynií, ověřte si fakta.