Skřítci a stařík

Pohádka ke čtení - Skřítci a stařík

Kdysi dávno žil v malé a skromné chalupě jeden stařík. Žil sám – jeho žena zemřela už před několika lety, děti neměli – a jediné, čím si pomalu přivydělával, bylo pěstování zeleniny.

Byl však zklamaný, protože letos se mu příliš nedařilo. Venku panovalo sucho, a tak mu mnoho úrody uschlo, něco mu sežrala zvěř a z toho mála, co prodal, mu zbylo sotva na teplý kožich na zimu a trochu jídla.

Pokračování pohádky pro členy Pohádkozemě

39 Kč/měsíc nebo 390 Kč/rok

  • Web bez reklam
  • Náskok – nové pohádky čteš dřív než ostatní
  • 80+ exkluzivních pohádek jen pro členy, každý týden 3 nové
Dočíst pohádku — staň se členem →
Pohádka ke čtení - Skřítci a stařík
Skřítci a stařík

Stařík sám nevěděl, jak tuhle zimu přežije. Ještě neměl nachystané dřevo, střecha na chalupě byla místy děravá a potřebovala opravu, a protože úrodu prodal, nic mu nezůstalo. Proto si řekl, že přece nebude sedět doma a litovat se, ale půjde si najít nějakou práci, aby si ještě před zimou něco vydělal. Nemusel chodit daleko – hospodář odnaproti chodil do lesa kácet dřevo a potřeboval pomocníka.

V představě, že by si mohl něco vydělat, stařík úplně zapomněl, že už není tak mladý jako kdysi. Přesto se vydal do lesa, snažil se pokácet pár stromů a naložit je na vůz, ale rychle se unavil a záda ho bolela a pálila.

Nedaleko uviděl malý pařez, a tak se na něj posadil, aby si odpočinul. Zadíval se do vysoké trávy a přemýšlel, co teď udělá, aby přežil, když se mu najednou v trávě objevila drobná stvoření.

Myslel si, že se mu to jen zdá, když na něj jedno z nich promluvilo:

„Dobrý den, dobrý muži, my jsme skřítci štěstí a pomáháme dobrým lidem. Ukazujeme se jen těm, kteří nás opravdu potřebují.“

„Jak to, že jste tady? Snad se mi to jen zdá?“ podivil se stařík.

„Celý život jsi poctivě pracoval a teď potřebuješ pomoc. Proto si můžeš přát tři přání,“ řekl skřítek se zelenou čepičkou.

Stařík byl překvapený – tři přání? To je jako z pohádky!

„No, když jinak nedáte… Přeji si, abych byl zase tak silný a zdravý, abych mohl pracovat,“ přál si.

Skřítek zatočil kouzelným čtyřlístkem, který držel v ruce – a opravdu, přání se splnilo. Stařík se postavil z pařezu a záda měl jako nová. Hned zvedl kus dřeva, který před chvílí nedokázal unést, a teď byl lehký jako pírko.

„Vy jste opravdu skuteční skřítci! Jako druhé si přeji, aby moje chalupa byla jako nová – s opravenou střechou, pevnými dveřmi a okenicemi, které udrží teplo. A ať jsou tam nová kamna i podlaha, abych se netrápil opravami.“

Skřítek opět zatočil čtyřlístkem.

„Chalupa bude přesně taková, jakou sis přál. A teď tvoje poslední přání,“ řekl.

„Přeji si, abych měl od dnešního dne každý rok tolik úrody, že by nakrmila celou vesnici.“

Skřítek mu splnil i toto přání a pak zmizel.

Stařík dokončil práci v lese, za kterou dostal dobře zaplaceno, a vydal se domů. A tam? Jeho chalupa byla opravdu jako nová, přesně taková, jak si přál.

Od toho dne už nikdy nepocítil strach, hlad ani chudobu.

Co dál?

Navigace příspěvků