Každého úplňku se vodníci z celého okolí scházeli u rybníka Kalňáku. Tohoto sněmu se měl jako čestný host účastnit také zástupce korálového moře Jeho excelence Quido.
Každý vodník o něm slyšel, ale téměř žádný ho ještě nespatřil. Říkalo se, že je nesmírně bohatý, chytrý a šarmantní. Všechny vodnické dcery byly proto na něj zvědavé. Konečně nastal den Quidova příjezdu.
Z vozu však vystoupil starý vodník. S opovržením se podíval na ostatním, čekal totiž velkolepé uvítání a bohatou hostinu. Vodníci však byli chudí a tak přinesli jen to, co měli doma. Quido se urazil a odjel.
Od té doby se na něj zapomnělo a vodníci si uvědomili, že mnohdy prostý suchozemský vodník má lepší charakter než nějaká excelence z dalekých moří.
