Skřítek Pořádníček

„To je dneska krásně, úplně akorát na hezký výlet.” pomyslel si Jarda jen co se toho rána probudil. Rychle se převlékl, vyčistil zuby a nasnídal se. Také si sbalil svačinu do batůžku. Dvě oplatky, jablko, chleba se salátem v pytlíku a láhev šťávy. „Tak a můžu vyrazit.” prohlásil a šel si obout boty.

Vyšel do lesa a tam bylo krásně! Plno ptáčků a kytiček… Až z toho Jarda dostal hlad. Rozbalil chleba se salátem a sáček ledabyle pohodil za sebe. „Co to děláš, kluku darebný!” ozvalo se najednou za ním. Jarda se lekl a honem se otočil. Ale protože to byl kluk od rány, spustil zhurta: Co mi nadáváš, pidimužíku, raději dávej pozor, abych tě nezašlápl.” To se ale skřítkovi Pořádníčkovi nelíbilo.

„No to právě dávám a teď mě málem zhodil ten sáček od tvé svačiny, co jsi zahodil. Vůbec se mi nelíbí, jak se chováš. Jestli ten špinavý sáček hned nesebereš a neuklidíš, začaruju tě v pařez.” hrozil skřítek a nazlobeně mával pěstičkou ve vzduchu. „Tak se teda omlouvám, no.” pronesl otráveně Jarek a zvedl sáček a strčil si ho do batohu. „Ty asi nevíš, proč se tak zlobím, co?” napadlo náhle skřítka Pořádníčka.

„Já se jmenuji Pořádníček a mám na starosti správné uložení odpadků. Možná se ti to zdá směšné, ale s odpady je v dnešním světě velký problém. Příroda totiž výrobky člověka umí rozložit za dlouhou dobu a některé nedokáže rozložit vůbec. Třeba sklo a skleněné výrobky, které se jen tak vyhodí do směsného odpadu a skončí na skládce, tam budou tak dlouho, jak bude existovat svět. Proto jsou v každé obci kontejnery na tříděný odpad – plasty, papír a sklo. To, co lidé hodí do tříděného odpadu se rozemele a dělají se z toho nové věci.

Víš, jakou barvu má kontejner, do kterého hodíš tenhle sáček?” zeptal se na konec svého výkladu skřítek Pořádníček. „To bude asi žlutý kontejner, a na papír je modrý a na sklo bílý nebo zelený, podle toho, jestli je sklo barevné, nebo průhledné bez barvy. To nám říkali ve škole, ale proč se to tak dělá, to nám nevysvětlili.” odpověděl Jarda. „No vidíš, jak jsi šikovný.” pochválil Jardu Pořádníček. „Tak teď už to budeš vědět a určitě budeš odpad třídit, že ano?” otázal se skřítek. „Samozřejmě, budu se snažit.” přitakal Jarda a schoval sáček do batohu. „To jsem moc rád. Já půjdu, musím to vysvětlit zase někomu jinému, kdo to ještě nezná. Měj se hezky, Jardo.” rozloučil se skřítek Pořádníček. „Ahoj a děkuju!” zavolal za ním Jarda a zakousl se do vybalené svačiny.

FavoriteLoadingPřidat do oblíbených

komentáře 2

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.