O Popelce

Na statku žila jedna krásná dívka. Šaty měla ušmudlané a roztrhané od těžké práce, kterou musela dělat. Říkali jí Popelka. Její zlé sestry se společně s macechou od rána do večera jen procházely nastrojené a Popelce se posmívaly.

Za nedlouho měl být v královském zámku ples, který se bude konat na počest prince. Sestry se nemohly dočkat a strojily se už od rána. Popelce to bylo líto, ráda by šla s nimi. Na ples však jít nemohla. Žádné krásné šaty neměla a na zámku ještě dost práce měla. Nešťastná Popelka začala plakat.

V tom okamžiku se objevila její kmotřička víla a jediným mávnutím kouzelného proutku proměnila obyčejnou dýni v kočár s krásným spřežením. Z Popelky se stala princezna s nádhernými růžovými šaty. Nohy ji zdobily lehoučké třpytivé střevíčky. Víla jí povídá: „Kouzlo potrvá jen do půlnoci.“ Popelka si připadala jako ve snu, když se vezla v kočáře na ples. Vyšla schody a vstoupila do zámku. Sestry ani macecha ji nepoznaly. Její krásy si nemohl nepovšimnout princ. Přišel k ní a vyzval ji k tanci. Při tanci si povídali a pak ji představil králi a královně. Na první pohled se do Popelky zamiloval a rozhodl se, že se s ní ožení.

Těsně před půlnocí si Popelka vzpomněla na slova víly a rozběhla se ze sálu pryč. Princ si jí všiml a rychle se rozběhl za ní. Popelka ale zakopla a ztratila střevíček. Vrátit se pro něj však nemohla. Princ střevíček uviděl a zvedl ho.

Usmyslel si, že krásnou dívku pozná podle střevíčku. Proto druhý den zámečtí sluhové zkoušeli střevíček všem mladým děvčatům v království. Ale ani jedna z nich neměla takovou útlou nožku. Popelčiny sestry chtěly za každou cenu střevíček obout, ale ani ony neměly tak malou nohu. Když přišla na řadu Popelka a lehce střevíček obula, sestry málem pukly závistí a zlostí. Pro Popelku si přišel sám princ. Odcválal s ní na krásném bílém koni do paláce a představil ji celému dvoru.

Král s královnou přichystali velkolepou svatbu, která trvala několik dní a slavilo se nejen na zámku, ale i v celém království. Z Popelky se stala nejšťastnější princezna a zakrátko běhala po zámku spousta dětí.

FavoriteLoadingPřidat do oblíbených

komentáře 2

    1. I takové jsou pohádky. Zvláště ty české většinou nedopadnou dobře. Vlk se utopí, sedlačka se promění v kámen, Krakonoš roztrhá chamtivého bylinkáře. V budoucnu, až na to bude čas, je v plánu funkce, že si na začátku bude čtenář moct vybrat verzi podobnou originálu nebo šťastný konec. 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Nahoru