Je tomu již několik let, co po světě chodil chlapec, který hledal někoho, kdo by ho vzal k sobě do služby. Jakmile narazil na prvního pána, ihned mu k jeho dotazu sdělil, že je velice učenlivý a umí velmi dobře číst a psát. „Nemohu tě přijmout k sobě do služby“, sdělil s politováním pán. Byl to totiž čaroděj. Chlapec tomu vůbec nerozuměl, protože netušil, že se právě setkal s čarodějem, jenž potřebuje uchovat svá zaklínadla v tajnosti.
Protože chlapec nebyl žádný hlupák – ba naopak, povídá: „Špatně jsem vám rozuměl. Myslel jsem, že se ptáte, zda umím jíst a spát. Je pravdou, že tyto dvě věci umím že všeho nejlépe. Na rozdíl od čtení a psaní. Tyto činnosti mi činí obtíže a jsou pro mě utrpení.“ Tato slova čaroděj slyšel velice rád, a proto se rozhodl, že chlapce do služby vezme.
Chlapec odváděl dokonalou práci. Čaroděj ale netušil, že chlapec po nocích nespí, nýbrž se učí obsahy knih – čarodějnické formule.
Již tomu bylo rok, co chlapec sloužil u čaroděje. Jednoho dne čaroděj chlapce přistihl, jak v knize hledá formuli, aby proměnil koště v živou bytost, jenž by mu pomáhala s péčí o dům.
V tu chvíli se převelice rozčílil a v tom okamžiku chlapec pronesl kouzelné zaklínadlo, díky němuž se proměnil ve vlaštovku a odletěl oknem pryč. Ihned pocítil naprostou svobodu. Avšak když se otočil, zjistil, že ho pronásleduje čaroděj, který se proměnil v supa. Jakmile vlaštovka pod sebou spatřila vodní hladinu, napadlo ji, že se promění v rybu. Sup bez váhání pronesl zaklínadlo a proměnil se ve žraloka a pokračoval v pronásledování.
Nato se rybka proměnila zpět ve vlaštovku. Po několika hodinách už byl chlapec v těle vlaštovky velmi unavený a ve chvíli, kdy právě letěl zámeckou zahradou, se po ní procházela sama princezna. Jak byl příliš vysílený, upadl, a to přímo k princezniným nohám. Princezna vlaštovku zvedla ze země právě ve chvíli, kdy ji chtěl sup sebrat.
Vlaštovka se v mžiku proměnila v diamant na princeznině prstenu. Sup na sebe vzal lidskou podobu a šel za králem s nabídkou, že mu splní jakékoliv přání, když mu dá diamant z princeznina prstenu. Král souhlasil, avšak z diamantu bylo rázem zrníčko a z čaroděje slepice, jenž se chystala zrníčko sezobnout. Avšak chlapec byl rychlejší a ze zrníčka se rázem proměnil v kocoura a slepici chytil za krk a dal jí pořádně za vyučenou.
Pak se z kocoura vyklubal hezký mládenec, jenž krále požádal, zda může být v jeho službách. Král souhlasil a po několika letech mu dokonce dal ruku jeho dcery – princezny.
