Milé děti, určitě si vzpomínáte na krásnou dívku Lunu, která žila v malebné vesničce Za Horami. Krásný hlas a sněhově bílé vlasy a hlavně čisté srdce z ní dělaly přímo anděla. Všichni ve vesnici ji měli rádi. Luna však byla smutná. Zima byla chladná a tuhá, Vánoce se neúprosně blížily, ale sníh jejich vesnici jaksi obcházel.
Pokračovat ve čtení →
Mezi vysokými horami, které vždy zdobily zasněžené vrchy, a hustými zelenými lesy se schovávala malebná vesnička, která nesla název Za Horami. Jelikož počasí už začínalo být studené a podzim se už uložil k dlouhému spánku, vánoční nálada se vznášela ve vzduchu jako lehké pírko.
Pokračovat ve čtení →
Barevný pan Podzim se pomalu blížil ke konci. Barevné listy byly popadané po zemi a podzimní vánek se pomalu měnil v chladný vítr ledové paní Zimy. Dnešní listopadový den ve škole byl však jiný než ty ostatní, dnes se žáci neučili a rozhodli se vydat do přírody. V parku však neviděli jen poslední kouzlo podzimního pána, jímž byly barevné listy, které zdobily zemi, ale i odpadky, které na té zemi zanechali nezodpovědní lidé.
Pokračovat ve čtení →
Bylo nebylo, za sedmi horami a sedmi dolinami byl velký hustý les. Nebyl to však ledajaký les. V tomto lese žila zvířátka, která uměla mluvit.
Pokračovat ve čtení →
Byl krásný slunečný den a jaro se k nám pomalu, ale jistě blížilo. Byla jedna farma posetá krásnými loukami, kde žilo spoustu zvířátek. Na farmě žila i malá kozička jménem Lony. Milovala cítit teplé slunce na zádech a hrát si v měkké travičce ve svém výběhu. Jedné věci se však malá Lony bála.
Pokračovat ve čtení →
Veronika a Viktor jsou sourozenci, kteří žijí v malém městečku schovaném mezi horami. Město obklopují stromy, které právě na podzim odhalí svůj krásný barevný závoj. Bylo krátce před koncem října a na ulici, kde děti vyrůstaly, se měl konat Halloween.
Pokračovat ve čtení →
Byl konec října a dětičky se připravovaly na hallooweenskou oslavu ve školkách a školách. Město zdobily kromě barevných popadaných listů i vyřezávané dýně či hrozivá výzdoba v podobě duchů z plachet nebo pavučin. Děti se měly převléknout do strašidelných masek a pak chodily s paními učitelkami a rodiči po ulici, kde sbíraly bonbóny.
Pokračovat ve čtení →
Podzim už byl v plném proudu a kromě chladného podzimního vánku okolí zdobily i barevné listy, které nám šustily pod nohama. Na oknech škol i školek pomalu přibývaly vystříhané oranžové dýně či vybarvené listy a ježci. Na dnešní den ve škole se Olivie velmi těšila.
Pokračovat ve čtení →
Bylo slunečné podzimní ráno a vzduchem se nesl příjemný chladný vánek. Dnešní den byl však výjimečný. Janička šla k dědečkovi a babičce. Nebyl to ovšem víkend jako každý jiný. Jana šla s prarodiči obírat jablíčka, ze kterých bude později s babičkou péct koláč. Moc se na to těšila, chodí totiž takto babičce a dědečkovi pomáhat každý rok.
Pokračovat ve čtení →
Byl den před začátkem podzimních prázdnin. Město zdobily vyřezávané dýně či spadané listí a třídy ve školách se také oblékly do podzimního hávu. Třídy zdobili kaštanoví mužíčci, nabarvené dýně, kostlivci a obarvené listí na oknech. Jelikož byl den před začátkem podzimních prázdnin, ve škole se odehrávalo podzimní představení.
Pokračovat ve čtení →
Byl jednou jeden malý ježek, který se jmenoval Oříšek. Ježek žil v lese, který se právě měnil v krásnou podzimní pohádku. Listy na stromech se začaly zbarvovat do žluta, oranžova či červena a pomalu padaly na zem.
Pokračovat ve čtení →
V oceánu žije spousta podmořských tvorů. Od malých rybiček až po obrovské velryby. Najdeme tam i temná zákoutí plná tmy a hrozivých tvorů, ale i krásné barevné korály plné tajemných mušlí nebo poklady plné zlata.
Pokračovat ve čtení →
Byl jednou jeden chlapeček jménem Honzík. Byl to zvídavý malý kluk, který si nejraději hrál ve svém pokojíčku s vláčkem nebo se stavebnicí. Ale byla jedna věc, které se Honzík bál. A škola to tedy nebyla! Honzík měl strach ze své skříně. A hlavně v noci. Přes den si z ní uměl bez problému vzít oblečení, ale v noci skříň vydávala podivné zvuky, které Honzíka děsily.
Pokračovat ve čtení →
Kdysi dávno pradávno, za horami a dolinami, bylo jedno království, kde žila krásná princezna Agátka. Měla černé vlasy jako noční obloha a její krása byla známá široko daleko.
Pokračovat ve čtení →
Byl poslední letní den a holčička jménem Rebeka byla z konce prázdnin trochu smutná. Nechtěla, aby prázdniny plné zábavy skončily. Dalšího dne začíná škola a dlouhé slunečné dny hraní venku s kamarády či bláznění v bazénu končí.
Pokračovat ve čtení →