Žily jednou dvě veselé veverky. Byli to sourozenci – Viki a Tiki – kteří spolu bydleli na starém dubu. Každý den skákali z větvičky na větvičku, hráli si na honěnou a hledali ty nejkrásnější oříšky v celém lese. Zvířátka dole jen pozorovala jejich skákající, chlupaté ocásky.
Dnešní ráno ale bylo jiné. Dnes měl Tiki narozeniny a jeho sestřička Viki pro něj musela něco vymyslet. Zatímco Tiki ještě spinkal v jejich útulném hnízdečku z měkkých lístků, Viki se probudila dřív, aby připravila překvapení. Sluníčko ještě spalo.
„Upeču bráškovi oříškový koláček!“ řekla si tiše Viki a vykoukla z hnízda.
Potichu přeběhla po větvi, aby ji bráška neslyšel. Jen její načechraný oranžový ocásek za ní vesele poskakoval, když přeskakovala ze stromu na strom a hledala ty nejlepší oříšky, jaké mohla najít. Chichotala se pokaždé, když objevila nový oříšek. Naplnila si tvářičky křupavými žaludy a do tlapiček si vzala lesklé lískové oříšky, když už se jí do líček nevešly. Pyšně si vykračovala lesem se svým úlovkem.
Když však chtěla Viki skočit na větvičku, ztratila rovnováhu – měla plné tlapky i tvářičky oříšků – a spadla!
Nespadla ale do měkké trávy, nýbrž rovnou do malé jámy schované pod suchým listím. Malá veverka ležela v hluboké jámě plné listí, kolem ní ležely rozházené oříšky, které jí popadaly. Viki se rozhlédla kolem sebe. Celé tělíčko ji bolelo a nedokázala vyskočit ani vyšplhat nahoru. Stromy nad ní se zdály být hrozně daleko.
„Pomoc! Pomoc!“ volala malá Viki, ale v lese bylo ještě brzy a nikdo ji neslyšel. Do jámy začaly dopadat první sluneční paprsky.
„Ach, nestihnu připravit překvapení pro brášku,“ pomyslela si smutně Viki.
Najednou se mezi slunečními paprsky nad jámou objevil stín. Byl to její bráška Tiki!
„Hledal jsem tě, kam jsi tak brzy zmizela?“ zeptal se Tiki.
Smutná Viki mu vysvětlila, že mu chtěla připravit oříškové překvapení k narozeninám, ale při skoku spadla do jámy.
Tiki byl větší než ona, a tak opatrně slezl dolů, všechny oříšky si nacpal do svých velkých líček a malou sestru si posadil na záda. Viki byla celá potlučená a neměla sílu vyšplhat sama. Pomalu se s ní bráška vyškrábal z jámy ven.
Když dorazili domů do svého hnízdečka, Viki si povzdechla:
„Chtěla jsem ti upéct oříškový koláč, ale všechno jsem pokazila. A teď mě všechno bolí,“ řekla smutně Viki a lehla si na jejich mechem vystlanou postýlku.
„To nevadí,“ usmál se Tiki, „tak ho upečeme spolu!“ zvolal vesele, aby sestru rozveselil.
A tak se také stalo. Sourozenci společně připravili chutný oříškový koláček a pustili se do oslav narozenin.
Pochutnávali si na koláči, a i když nemohli skákat a tancovat, protože Viki ještě všechno bolelo, přesto se smáli, vyprávěli si veselé historky a dělali legrační grimasy.
A nakonec všechno dobře dopadlo.
Dobrou noc přejí Tiki a Viki. 🌰🐿️
