Byla jednou jedna džungle, ve které bychom kromě pestrobarevné přírody našli i jedovaté hady, hrozivé pavouky či všelijaké legrační žabky. V této zemi plné zeleně a barev žily i různé opičky, mezi nimiž byly tři nejlepší kamarádi. Jmenovali se Pip, Mip a malá Mima. Kamarádi v džungli vymýšleli všelijaké rošťárny a celá džungle se smála jejich vtípkům.
Ve výškách se houpali na nejvyšších stromech nebo strašili zvířata, když na ně náhle vyskočili. Dokonce i velký slon Maron se polekal, když na něj ti tři nezbedníci zničehonic skočili a vyplašili ho. Každý den se džunglí kromě zvuků zvířat ozýval i jejich smích. Pip žongloval s kokosy a malý Mip se je snažil rychle chytit. Mezitím je malá Mima lechtala, až se všichni tři i s kokosy skutáleli na zem, kde se smáli tak, že jim tekly slzy. A takto to bylo každý den.
Dnešní den byl však jiný. Malý Pip a Mip se probudili ještě předtím, než sluníčko vykouklo zpoza stromů. Dnes totiž měla jejich kamarádka Mima narozeniny! Chtěli ji překvapit velkým, krásným banánovým dortem.
Nasbírali ty nejzralejší a nejchutnější banány, poskládali je na sebe a vytvořili tak velký dort. Banánový dort ještě ozdobili květinami. Ale Pip a Mip měli v plánu i malý žertík. Chtěli předstírat, že na Mimininy narozeniny zapomněli.
Když se Mima probudila a vykoukla ze svého brlohu, na větvi už na ni čekali její šibalští kamarádi.
„Dobré ráno,“ řekl Mip a hlasitě zívl.
„Dobré ráno, dnes bych jen polehával a nic nedělal,“ přidal se Pip a podrbal se na hlavě, předstíraje, že dnešek není nijak výjimečný.
„Souhlasím, dnes nebudeme dělat nic, jen spát,“ přitakal Mip a znovu hlasitě zívl.
Mima překvapeně pohlédla na své kamarády. Vždyť přece vědí, že má dnes narozeniny. Že by na ni zapomněli?
„Jen polehávat a nic nedělat?“ zeptala se smutně a kamarádi přikývli a lehli si do svých postýlek, předstírajíce spánek.
Malá opička se smutně odvrátila od svých kamarádů, vyšplhala na liánu a spustila se dolů. Tam si sedla na kámen a sledovala, jak si malé žabky hrají v kaluži. Byla smutná. Dnes měl být přece její den a její nejlepší kamarádi Pip a Mip na ni zapomněli. Malá Mima ani netušila, že ji Pip a Mip chtěli jen trochu potrápit a pak překvapit.
Když Mima odešla, kamarádi vyskočili ze svých postýlek. Vzduch byl čistý a nastal čas na oslavu! Mip svolal všechny kamarády z džungle a Pip běžel pro dort, který ukryl v nedalekém keři.
Když se Mima smutně dívala na žabky dovádějící v kaluži, najednou za sebou uslyšela hlasité zvolání:
„Překvapení!“ zakřičeli Pip a Mip, držíce v ruce banánový dort. Vedle nich stály i jiné opice, dokonce i slon Maron s rodinou a přátelská puma Luna, která je vždy chránila před nebezpečím džungle. Všichni přišli malé Mimě poblahopřát.
Miminy oči se rozzářily jako hvězdy na nebi. Začala radostí poskakovat.
„Vy jste mě ale vylekali. Už jsem si myslela, že jste na mě zapomněli!“ zasmála se Mima a objala Pipa a Mipa. A oslava mohla začít. Zvířátka popřála malé opičce k narozeninám a všichni si společně dali lahodný banánový dort, pochutnali si na kokosech a veselili se.
Džunglí se rozléhal smích všech zvířátek, která se na společné oslavě sešla a výborně se bavila. Mima na žertík svých kamarádů a velké překvapení jen tak nezapomene.
