Dítěti se vezme nožička do ruky a pěstí se na patičku zlehka potlouká, a přitom se říká:
Kovej, kovej, kovaříčku,
okovej mi mou nožičku,
okovej mi obě,
zaplatím já tobě.
Kovej, kovej, kovaříčku
Hou, hou, krávy jdou
Hou, hou, krávy jdou,
nesou mlíko pod vodou,
nesou mlíka půl žejdlíka.
Skřítek Vítek a jeho přátelé
Byl krásný letní večer, hvězdy svítily jako bílé perly na černém závoji a vzduch voněl sedmero vůněmi. V lesním mechovém koberci, u paty kmene vysokého smrku, z malého kruhového otvoru, šikovně zakrytého smrkovou větvičkou, vycházely divné zvuky. Nejdříve to bylo šeptání a šustění, pak brblání a hartusení, a nakonec chrápání, jakoby tam pod zemí spal nějaký dřevorubec. A taky že ano.
Pokračovat ve čtení →Vítkův výlet za žabkami k rybníku
O tom, jak skřítek Vítek s kamarády, zajíčkem Michalem a strakou Milenou, podnikli výlet k rybníku.
Pokračovat ve čtení →Jak skřítek Vítek vyzávodil perlu Stříbřenku
Sluníčko zalechtalo skřítka Vítka pod nosem a Vítek se překvapeně rozhlédl kolem sebe.
„Kdepak to jsem,“ blesklo mu hlavou, ale to už se mu vybavily příhody z předešlého dne, a tak se zavrtěl v seně a rozhlédl se, kde je zajíček Michal.
Pokračovat ve čtení →Vítkovo podvečerní přátelské sezení u rybníka Olšiny
Když si Vítek s kamarády po náročném dopoledním závodu o Stříbřenku odpočinuli a všichni spáči se probudili, bylo pozdní odpoledne, skoro podvečer, a tak zahájili přípravy k večernímu „sezení“, na které se už zase všichni velmi těšili. A když se sluníčko přiblížilo ke koruně vrby, začali se opět scházet všichni od rybníka.
Pokračovat ve čtení →Vítkova zpáteční cesta do lesa Borovce
Druhý den ráno, po podvečerním přátelském sezení, se Vítek s přáteli začal naši chystat na zpáteční cestu. A protože to nebyli nároční cestovatelé, byli za chvilku připraveni. Vítek dostal od žabek na cestu do batůžku pár sladkých stébel z rákosu, strace Mileně do něj vzal její poklady, staniolovou lodičku a perlu Stříbřenku, aby ji náhodou po cestě neztratila. A byli připraveni.
Pokračovat ve čtení →Šmejdovo stěhování
Vítek si původně stavěl svoji malou jeskyňku jenom pro sebe, ale protože zima je dlouhá rozhodl se, že se o ni podělí se svým kamarádem jezevcem Šmejdou, který přišel o svůj domov, když blízko něj začali dřevorubci kácet dříví.
Pokračovat ve čtení →Příprava na zimu
O tom, jak se Vítek s jezevcem Šmejdou chystali na zimu.
Pokračovat ve čtení →Vánoce v lese Borovci
O tom, že na Vánoce nemá být nikdo sám.
Pokračovat ve čtení →Zajíčkovo štěstí v neštěstí
O tom, že všichni si mají v neštěstí pomáhat
Pokračovat ve čtení →Dlouhá zima
O tom, jak dlouhá zima trápí zvířátka i Vítka a jak jim Sýkorovic Mařenka pomůže.
Pokračovat ve čtení →Příchod jara do lesa Borovce
O tom jak všichni společně uvítali jarní sluníčko a jak se radovali, že dlouhá zima už končí.
Pokračovat ve čtení →Ptačí svatba
O tom, jak si straka Milena namluvila ženicha.
Pokračovat ve čtení →Stavba zaječího pelíšku
O tom, jak Vítek s kamarády budují nový pelíšek zajíčkovi Michalovi. Ten o něj přišel, když mu ho omylem zbořil jelen.
Pokračovat ve čtení →