Létající přikrývka

Byl jeden chlapeček jménem Pavlík . Žil se svou maminkou, starším bratrem a sestrou v malém domečku. Pavlík měl rád svou červenou přikrývku a nosil ji po domě neustále sebou. „Pavlíku kolikrát jsem ti říkala, abys tu přikrývku nevláčel po všech koutech?! Byla bych opravdu ráda, kdybys mě jednou poslechl.“ Rozzlobila se na Pavlíka maminka. Zato pro jeho bratra a sestru to byla náramná zábava.

Pavlíkovi se posmívali a dělali z něj malé miminko. Pavlík se schoulil do své přikrývky. „I když už je stará, mám ji rád. Je taková měkoučká a teplá.“ Tu se stalo něco zvláštního. Přikrývka se pohnula a vylétla i s Pavlíkem otevřeným oknem ven. Nejprve se Pavlík polekal. Přikrývka si dělala, co chtěla. Vznášela se nad stromy, letěla nad šedými, modrými a červenými střechami a dotýkala se komínů. To už měl Pavlík velký strach. Chtěl se dostat zpátky na zem. Pokusil se zachytit velké televizní antény, ale jenom pokazil sousedům obraz. Přikrývka letěla i s vystrašeným Pavlíkem dál. Náhle ji však zastavila korouhvička, o kterou se zasekla. Pavlík se pořádně zapotil, než přikrývku vysvobodil. Když letěli po krasné krajince, kde už žádné domy nebyly, Pavlík se přestal bát. Všude kolem jen obdělaná pole, rozkvetlé louky, lesy a třpytící se hladiny rybníků. Přikrývka se pomalu zvedala výš a výš k modré obloze. „To je legrace!“ Volal Pavlík na překvapené ptáky. Blížili se k malému obláčku, Pavlík natáhl ruku a chtěl kousek ochutnat. „Oblaka nejsou k jídlu!“ Volali ptáci. Najednou se přihnala obrovská tmavá mračna a bílé obláčky zmizely. Na Pavlíkovu hlavu padaly velké dešťové kapky. Chudák byl už promoklý, ale přikrývka letěla dál. Netrvalo dlouho a déšť se změnil v bouřku. Vítr foukal stále silněji. Hromy burácely a Pavlíkovi naháněly strach. Chtěl být už doma. Přikrývka se neustále houpala a Pavlík měl co dělat, aby se udržel. Smekl se z přikrývky a padal dolů velikou rychlostí… a najednou se probudil u nohou svého bratra, který škubal přikrývkou a budil Pavlíka z neklidného snu. Naštěstí se mu všechno jen zdálo a Pavlík stál pevně nohama na zemi.