Dnes si povíme něco o městečku, ve kterém bydlela samá zvířátka. Městečko se nazývalo Horní Myškov a v jeho čele stál starosta buvol jménem Zatrpklý. Moc toho nenamluvil, ale před svými občany měl skutečnou autoritu a pro městečko dělal první poslední.
V Horním Myškově byla i malá hasičská stanice. I přesto, že stanice byla malá, tak měla vše, co hasiči ke své práci potřebují. Byla tam dvě hasičská auta, několik hadic a stříkaček pro hašení požárů, a dokonce tam měli i všem známou železnou tyč, po které hasiči sjížděli z patra, když se náhle rozezněl poplach.
Toho roku, již po jedenácté za sebou, získal ocenění Hasič roku beran Josef. Josef byl velitel hasičů a byl to skutečný mistr svého oboru. Jako hasič pracoval řadu let a měl za sebou několik úspěšných zásahů. Několikrát velel při hašení požárů budov, při pomoci během povodní, dokonce sám osobně několikrát sundával malé koťátko ze stromu, které nevědělo, jak dolů. Tím si získal přízeň všech obyvatel Horního Myškova.
Na stanici pracovali různí hasiči. Byli to samí muži. Byl tam třeba zajíc Karel, býk Chrudoš, hřebec Eda a několik dalších. Obyvatelé obce pomalu stárli, měli rádi svůj klid, a proto se stalo, že hasičských zásahů naštěstí ubývalo.
Jednoho dne na stanici nastoupila mladá hasička, liška Elvíra. Velitel hasičů beran Josef do ní žádné velké naděje nevkládal. „Taková malá holka, jak ta by nám tady mohla pomoct? Ale budiž,“ pomyslel si Josef a přijal lišku Elvíru mezi ostatní hasiče.
Liška Elvíra byla skutečně malá, ale za to byla velmi hbitá, rychlá a pružná. Vše rychle vyřídila a vyřešila, nic pro ni nebyl problém.
Jednoho večera dostali hasiči hlášení o požáru myšího domečku. Velitel Josef měl zrovna dovolenou, a tak se velení ujala liška Elvíra. Ostatní hasiči nic nenamítali, byli už pohodlní a měli také rádi svůj klid.
Liška Elvíra vše do několika minut zorganizovala a hasiči vyrazili na místo požáru. Když liška Elvíra viděla několikapatrový dům v plamenech, úplně se zděsila. „Tam musí být spousta myšek,“ vylekaně si pomyslela.
Rozdala úkoly, oblékla si výstroj a hrdinně vyrazila do domečku, aby zachránila myšky z hořícího domu. Během toho, co ostatní hasiči hasili požár, liška Elvíra vytahovala z hořícího domu jednu myšku za druhou.
Světe div se, ale liška Elvíra skutečně vytáhla všech 35 myšek z domu ven a tím jim zachránila život. Myšky jí byly nesmírně vděčné, že se o ně tak postarala.
Myší domeček se zachránit nepodařilo. Liška Elvíra se obrátila na starostu městečka a společně zorganizovali pomoc pro myšky a s ostatními obyvateli jim pomohli postavit nový domeček.
Když se velitel beran Josef vrátil, nevěřil vlastním uším. Musel dát za pravdu, že liška Elvíra je skutečně hasička na svém místě.
Následující rok všechny myšky v anketě Hasič roku hlasovaly pro lišku Elvíru. Protože v městečku Horní Myškov žilo myšek opravdu hodně, tak poprvé po dlouhé době ocenění nezískal beran Josef, ale vyhrála liška Elvíra.
Beran Josef to ze začátku nemohl překousnout. Dlouhé týdny s nikým na stanici nepromluvil. Ale protože od požáru myšího domečku měla liška Elvíra ještě několik úspěšných zásahů, tak i beran Josef uznal, že si ocenění skutečně zaslouží.
Když beran Josef odešel do důchodu, převzala velení stanice liška Elvíra. Tým hasičů vedla svědomitě. Společně se starostou obce zorganizovali ještě několik akcí na pomoc občanům městečka Horní Myškov. Liška Elvíra byla jednou z nejoblíbenějších obyvatelek městečka a všechna místní zvířátka ji měla moc ráda.
