Dinosauří olympiáda

Pohádka ke čtení - Dinosauří olympiáda

„Pozor, pozor! Právě začíná naše dinosauří olympiáda!“ ozvalo se z reproduktorů. Byl krásný slunečný den a právě odstartovala dlouho očekávaná dinosauří olympiáda. Sešlo se mnoho dinosaurů nejen na sportovišti, ale také v hledišti.

Diváci napjatě očekávali první disciplínu a soutěžící postávali u sportovních míst pro jednotlivé disciplíny. Někteří se rozcvičovali, jiní posilovali a další se zase křikem snažili zastrašit soupeře.

Pokračování pohádky pro členy Pohádkozemě

39 Kč/měsíc nebo 390 Kč/rok

  • Web bez reklam
  • Náskok – nové pohádky čteš dřív než ostatní
  • 30+ exkluzivních pohádek jen pro členy, každý týden 3 nové
Dočíst pohádku — staň se členem →
Pohádka ke čtení - Dinosauří olympiáda
Dinosauří olympiáda

Mezi hlavní favority patřil Křikosaurus, Svalosaurus a Rychlosaurus. Diváci netrpělivě uzavírali sázky, který z dinosaurů jednotlivé disciplíny vyhraje. Vsázeli ale také na nejslabší článek dinosauří sportovní bandy. Všichni měli jasno a se smíchem kroužkovali Minisaura. Malého dinosaura, kterému se všichni smáli. Byl malý a nezkušený, ale v jádru ten nejlepší kamarád.

„Tři, dva, jedna… teď!“ odstartovala první disciplína. Všichni soutěžící začali utíkat, co jim nohy stačily. Souboj to byl vyrovnaný, ale nakonec jako první do cíle dorazil Rychlosaurus. Diváci tleskali, pískali a ohromeně křičeli „bravo“. Obdivné jásání se ale po chvíli změnilo v posměšné urážky a smích. Do cíle totiž jako poslední doběhl Minisaurus. Unavený, s malými nožičkami a potem stékajícím do očí. Byl smutný, protože se mu všichni smáli, ale nevzdal se a pokračoval na další stanoviště.

Tady probíhal závod v křiku. Minisaurovo křičení bylo v porovnání s řevem Křikosaura jako mňoukání malého koťátka. Minisaurus se snažil nevnímat smích okolí a statečně se vydal na poslední závod, kde dinosauři porovnávali sílu v rozbíjení kamenů.

Ve chvíli, kdy Mini přišel, soutěžil Svalosaurus. Obří kámen rozbil jako mávnutím kouzelného proutku. Náš maličký dinosaurus věděl, že nemá sebemenší šanci. Když se chystal začít s posledním úkolem, začalo se dít něco divného.

Ptáci začali zděšeně křičet a slunce zlověstně zašlo za mraky. Olympijští dinosauři náhle zahlédli skupinu obřích zlých dinosaurů. Tady byla veškerá síla marná a křik by jen upoutal pozornost zlodosaurů. Malinký Minisaurus byl ale velmi chytrý a tak hned věděl, co má dělat. „Všichni buďte potichu. Nesmíme na sebe upozornit.“ Začal rozdávat rozkazy jako zkušený generál. Každému dinosaurovi našel dokonalý úkryt a udržoval je v klidu.

Sám vylezl na nejbližší strom a hodil malý kámen daleko od nich. To si získalo pozornost zlodosaurů a utekli na druhou stranu. Všichni tiše seděli schovaní v úkrytech ještě pořádnou chvíli.

Až si byl Minidino jistý, že je nebezpečí zažehnáno, vytáhl všechny dinosaury z jejich úkrytů. Všichni se na Minidinosaura vrhli a s vděkem ho objímali. Uvědomili si, že síla a křik nejsou vždy dobrou zbraní.

Mnohdy právě ticho a rozum jsou tím nejlepším pomocníkem. Minidinovi už se nikdy nikdo nesmál a stal se součástí skvělé dinosauří party.