Liška a vrána

Hladová liška se potulovala po kraji, ale nikde nic nemohla najít k snědku.“ Kdybych tak někde sehnala kousek sýra“, řekla si liška. V tu chvíli se nad ní objevila vrána a kroužila s pěkným kouskem sýra, který právě ukradla z okna v nedalekém domě. Posadila se na větev a na lahodném kousku sýra si začala pochutnávat.

Hladová liška jí záviděla a přemýšlela, jak se dostat za ní na větev k lahodnému soustu, aby také ochutnala a svůj hlad zahnala. Mazaná liška si však uměla poradit a snažila se vráně lichotit hezkými slůvky. „Vráno ty jsi nejkrásnější pták ze všech a tvé peří se úžasně leskne a je hebké jako hedvábí. Tvůj postoj je vskutku královský. Jen je škoda, že máš tak ošklivý hlas!“ Vráně se lichotky až příliš zamlouvaly, ale myslela si, že zpívat umí.

„Já a ošklivý hlas?“ Urazila se vrána. „Hned uslyšíš, jak krásně umím zpívat.“ Aby chytré lišce dokázala, jak dobrá je zpěvačka, otevřela doširoka zobák a zakrákala. Stalo se přesně to, co si liška přála, kus sýru popadla a utíkala s ním do své nory. Podvedená vrána se tak naučila, že nemá poslouchat laciné lichotky.

FavoriteLoadingPřidat do oblíbených

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Nahoru