Krokodýl Niky

V teplé džungli u velké řeky žil malý krokodýl jménem Niky. Krokodýl měl šupinaté zelené tělo a velká ústa. Spousta zvířátek se ho právě proto v džungli bála a vyhýbala se řece, ve které žil. On se však rád usmíval, ale ostatní zvířata se bála jeho velkých zubů, a právě proto mnoho kamarádů neměl. Byl z toho velmi smutný. Vždy sledoval, jak si opičky spolu hrají na stromech, jak si žabky spolu kvákají na liáně. I on chtěl nějakého kamaráda.

Jednoho dne, když se Niko vyhříval na břehu řeky na horkém sluníčku, uviděl malého tygříka, který plakal smutně v keřích. „Pomozte mi někdo. Neumím se dostat domů, ztratil jsem se,“ bědoval smutně malý tygr jménem Leo.

Niky bez váhání připlul blíž, vyšel na hladinu a řekl tygříkovi Leovi. „Ahoj, já jsem Niky, co kdybych ti pomohl?“ zeptal se ho Niky. Tygřík se ho nejdřív lekl, věděl totiž, že krokodýli jsou přece nebezpeční a že s cizími by neměl mluvit. Džungle však byla hrůzostrašná a on se sám skrze ni vydat domů bál.

„Pomůžeš mi dostat se přes džungli domů?“ zeptal se uplakaně malý tygr. Niky bez váhání přikývl.

„Je to na konci řeky, u velké skály. Tam bydlíme,“ řekl mu Leo.