Daleko předaleko na jednom moři leží ostrov, kam lidské oko nedohlédne. Na mapách vypadá stejně jako jakýkoli jiný ostrov, ale přitom je vlastně úplně jiný. Žijí na něm totiž pořád dinosauři, o kterých si lidé myslí, že už dávno vyhynuli. Žije tam také malý dinosauřík jménem Dino, který teprve poznává, jak to v jejich světě chodí.
Jednoho rána se probudí dřív než jindy, slunce teprve vychází za kopci. Dino vyleze z pelíšku, kde spává se svou maminkou, a jde se napít z nedaleké tůňky. Ale dneska ho tam čeká nemilé překvapení. Tůňka je skoro prázdná. Na celé dinosauří údolí už několik dní pálí slunce, a tak ubývá i vody.
Za chvíli přijde i jeho maminka. Když zjistí, kolik vody v tůňce ubylo, řekne Dinovi, že budou muset zkusit najít nový zdroj vody. Dino se trochu vyleká. Do jiné části ostrova, než kde žijí, se ještě nikdy nevydal. Ví jen, že tam chodí velcí býložravci, kteří mají dlouhý krk a dohlédnou často i nad koruny stromů. Maminka ho ale uklidní. Řekne mu, že se nemusí bát a že mu ukáže, jak to v neznámé části ostrova chodí.
Na cestě při hledání pramene potkávají dinosaury, které Dino zná jen z obrázků. U starých stromů zrovna obědvá skupina dlouhokrkých. Jeden z nich se na ně krátce podívá a ukáže jim směr, kde je listí o něco zelenější a mohla by tam být voda. Dino by si toho ani nevšiml, ale maminka to bere jako jasnou nápovědu.
Nedaleko od nich si mládě jednoho opeřeného dinosaura zkouší první skok z kamene. Dino se zastaví a dívá se, jak se mládě odhodlává. Nakonec skočí, je to trochu nemotorné, ale dopadne to dobře. Dino si pomyslí, že se také něco učí, stejně jako on se teď učí, jak to chodí na jejich ostrově. A nemusí se toho bát.
Když se dostanou ke skalám, vzduch je horký a tráva je skoro pryč. Dino si už už říká, že přece musí jít špatným směrem. Ale pak ucítí něco, čeho by si jindy možná ani nevšiml. Je to slabý chladný závan, který sem určitě nepřineslo horké slunce.
„Asi… tamhle,“ ukáže mezi dva ploché kameny.
Maminka se skloní k zemi a přivoní k vlhké půdě. „Máš pravdu, tady něco je,“ řekne tiše a po pár krocích narazí na úzkou škvíru mezi kameny, odkud se ozývá slabý zvuk vody, je to spíš jemné šumění než vodopád.
Když balvan odsunou, najdou pramínek, který stéká po kořenech starého stromu a v malé prohlubni tvoří krásnou tůňku. Dino se napije jako první. Užívá si studenou, sladkou vodu a pije plnými doušky. Najednou mu ten výlet do neznámé části ostrova připadá jako snadný úkol.
Cestou zpět jdou o něco rychleji, aby co nejdříve mohli ostatním přátelům a rodině říct, že se jim podařilo vodu najít. Ostatní dinosauři je už z dálky pozorují. Když uvidí jejich úsměvy od ucha k uchu, začne se ozývat několik krátkých zvuků, které zní jako úleva. Většina z nich dnes také hledala další pramen vody, ale ostatní úspěšní nebyli.
Dnes ale můžou jít všichni v klidu spát. A když bude i další dny sucho a tůňka bude i nadále vysychat, přesunou se o kousek dál k nově nalezenému pramenu mezi balvany. I Dino šel spát s dobrým pocitem a zvláštním pocitem klidu. Před pár hodinami mu celý ostrov připadal veliký a trochu strašidelný. Teď už v něm neviděl nepřítele, ale překrásná místa a nemohl se dočkat, co objeví příště.
