Vyřezávání dýní

Podzim už byl v plném proudu a kromě chladného podzimního vánku okolí zdobily i barevné listy, které nám šustily pod nohama. Na oknech škol i školek pomalu přibývaly vystříhané oranžové dýně či vybarvené listy a ježci. Na dnešní den ve škole se Olivie velmi těšila.

Dnešní odpoledne ve škole bylo totiž jiné než běžné dny. Dnes se v jejich třídě konal den s rodiči. Každý rodič musel přijít do školy po vyučování, aby spolu s dětmi vyřezávali dýně. Dýně se pak vystaví na okno ve třídě a ty nejkrásnější poputují před hlavní vchod školy. Byla to hezká podzimní aktivita, která měla dětičky s rodiči trošku zabavit.

Pohádka na dobrou noc - Vyřezávání dýní
Vyřezávání dýní

Olivii dnes přijde na pomoc s dýní táta. Oliviin táta hodně pracoval, ale právě na dnešní den si udělal volno, aby ho strávil s dcerkou. Den se vlekl jako voda, až do chvíle, kdy odpoledne zazvonil zvonek a bylo po vyučování. Před třídou Olivie, 4. B, už stáli nastoupení rodiče. Natěšení rodiče se spolu s dětmi shromáždili kolem stolů, přičemž každý z nich měl na stole velkou oranžovou dýni a ležely tam položené i nástroje pro vyřezávání, vodové barvy, štětce a malé plastové misky pro nabírání semínek. Olivie sotva dokázala sedět, její táta stále nepřicházel a ona seděla sama v lavici. Všichni už vesele vyřezávali či malovali. Bylo to poprvé, co vyřezávala dýni ve škole, a její táta stále nepřicházel. Takto určitě nevyhrají. Když smutně vybírala zrníčka z dýně, ozvalo se jí za uchem. „Jsi připravena udělat tu nejlepší dýni na světě?“ zeptal se táta s úsměvem. Olivie potěšeně přikývla: „Ty jsi přišel!“ objala tátu. „Samozřejmě, vždyť přece nenechám tebe a dýni smutnou,“ řekl s úsměvem táta a přisedl si k dcerce.

„Chci, aby byla hrůzostrašná. Dáme jí široký úsměv s ostrými zuby!“ usmála se Olivie a pustili se do vyřezávání. Smích naplnil místnost, když ruce zmizely v dýni a nabíraly lepkavou, vláknitou dužinu. Olivie se zachichotala, když vytáhla hrst semínek a rozdrtila je mezi prsty. „Fuj, to je jak slizké!“ zasmála se znechuceně a vložila semínka do misky. A tak den pokračoval dál. Olivie s tatínkovou pomocí vyřízla zubatý úsměv a trojúhelníkové oči. Potom její úsměv ohraničili černou barvou. Dýně vypadala opravdu strašidelně.

Kolem nich i ostatní rodiny dodělaly své dýně – některé byly strašidelné se zamračenými tvářemi, jiné měly kostrbaté úsměvy s velkýma kulatýma očima. Dušan, který seděl vedle, vyřezal s maminkou veselou dýni, která byla žluté barvy. Kámoška Mia zase svou dýni vyřezala do tvaru kočky. Paní učitelka s radostí sledovala výtvory, které vytvořily děti s rodiči. Na konci dne shromáždili všechny dýně do řady a umístili dovnitř malé čajové svíčky. Když se zhasla světla, třídou svítily jen hrozivé dýně. Všichni jen tiše stáli a obdivovali svou práci. Dětičky zářily hrdostí, rodiče se na své děti dívali s vřelým úsměvem.

„Jelikož jsou všechny dýně překrásné a všichni jste se velmi snažili, tak všechny poputují na výstavu před školu!“ řekla s úsměvem paní učitelka. A tak to také bylo. Všechny dýně zdobily vchod školy a děti byly hrdé na své výtvory.

„Tohle byl nejlepší den na světě!“ zvolala Olivie po cestě domů. Byla ráda, že konečně po dlouhé době strávila příjemné chvíle s tatínkem, který tolik pracoval. Byl to krásný den, na který holčička jen tak nezapomene.

Jak se vám líbila pohádka?

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.