Sedlák měl kozu a ta byla tuze mlsná. Jednoho dne ji vedla selka na pastvu. Když přišla domu, ptal se sedlák kozy: „Nu, kozičko, jak jsi se napásla?“
Pokračovat ve čtení →Pohádky Boženy Němcové
Čert a Káča
Kdesi kdysi žilo děvče, které se jmenovalo Káča. Byla to holka upovídaná a někdy také hubatá. A navíc byla také velice ošklivá. Velký nos a uši, pihatá tvář a velké břicho. To byla Káča. Celá ves si o ní povídala. Každý týden chodila Káča k muzice a velmi si přála, aby si mohla zatancovat s nějakým mládencem. Avšak všem byla jen pro smích a nikdo ji k tanci nevyzval.
Pokračovat ve čtení →O neposlušných kůzlátkách
Stará koza žila se svými kůzlátky u lesa v malé chaloupce. Jednoho dne se koza vypravila na trh do města. A přikázala kůzlatkům: „Buďte hodná a nikomu neotvírejte vrátka, dokud můj hlas neuslyšíte. Přinesu vám mlíčka plná vemínka.” Koza už byla daleko od domova, když tu náhle, kde se vzal, tu se vzal, u chaloupky stojí vlk.
Pokračovat ve čtení →O Smolíčkovi
Byl jednou jeden malý Smolíček pacholíček a ten bydlel u jelena, který měl zlaté parohy. Jelen se o Smolíčka hezky staral, ale vždy chodil na pastvu a nechával Smolíčka doma samotného. Než odešel varoval ho, ať nikomu neotvírá.
Pokračovat ve čtení →