V jednom městě žil bohatý kupec, který měl u svého domu nádhernou zahradu, kde pěstoval proso. Každý den ji pečlivě kontroloval, ale jednoho dne zjistil, že velká část úrody zmizela. Rozzlobený kupec se rozhodl, že zloděje dopadne a potrestá. Svěřil tento úkol svým třem synům – Michalovi, Jírovi a Janovi. Kdo z nich zloděje chytí, ten dostane odměnu.
První noc hlídal nejstarší Michal. Vyzbrojil se bambitkami, šavlí a zásobami jídla, ale brzy usnul pod keřem černého bezu. Ráno zjistil, že zmizel další kus prosa. Druhou noc se do hlídky pustil Jíra. I on si vzal zbraně a navíc i provaz a sukovici, ale ani on neodolal spánku. Ráno bylo proso opět pryč. Otec byl naštvaný a oba syny potrestal.
Třetí noc přišel na řadu Jan. Ten si s sebou nevzal žádné zbraně, ale obklopil se trním a bodláčím. Když ho začal přemáhat spánek, trny ho píchly do nosu a on zůstal bdělý. O půlnoci uslyšel dusot a uviděl, jak se v prosu pase malé hříbátko. Jan ho chytil a odvedl do stáje. Ráno se bratři Janovi smáli, že stejně jako oni nic nechytil, ale Jan je překvapil, když je zavedl ke stáji, kde stálo krásné hříbě. Otec byl nadšený a hříbě daroval Janovi, který ho pojmenoval Zloděj prosa.
O nějaký čas později se po kraji roznesla zpráva, že v zámku na skleněné hoře čeká zakletá princezna. Kdo by se na horu dokázal dostat a třikrát objet zámek, mohl by ji osvobodit a získat za ženu. Mnoho mladíků se už pokusilo horu zdolat, ale všichni skončili dole v propasti. Michal a Jíra si koupili silné koně, nechali je okovat ostrými podkovami a vyrazili na cestu. Jenže po chvíli se oba zřítili ze skleněné hory.
Jan vsadil na svého Zloděje prosa. Vyhoupl se na malého koníka, který se do kopce pustil s lehkostí. Hop a skok, hop a skok – během chvíle byli nahoře. A zase hop a skok, hop a skok, až třikrát obkroužili zámek. Ve chvíli, kdy dokončili poslední okruh, se brána do zámku otevřela a v ní stála princezna ve zlatých šatech.
„Tak tady jsi, nezbedníku!“ zvolala s úsměvem na Zloděje prosa. „Když jsi mi utekl, nemohla jsem sestoupit dolů. Ale teď už tě mám zpátky!“
Princezna Janovi prozradila, že Zloděj prosa je její kouzelný koník, který jí utekl. Jan a princezna pak žili šťastně v zámku na skleněné hoře, zatímco jeho bratři se zotavovali ze svých pádů. A tak Jan dokázal, že někdy stačí málo – odvaha, chytrost a trocha kouzla.
Moc semi linila pohádka a jdem šťastná že chytili zloděje.
Adéla a Linda a tata
Jsem ráda, že jsem narazila na tuto stránku plných krásných pohádek, které čtu dětem před spaním. Stačí 2-3 pohádky a děti spí 😁 Tato pohádka mi hrozně připomíná film o statečném kovářovi (nebo tato pohádka jim byla inspiraci?) Každopádně je krásně srozumitelně a postupně napsaná.
Krásný příběh, dcera ho má moc ráda a čteme každý večer před spaním.