Bylo chladné prosincové ráno a škola se pomalu blížila ke konci. Bylo krátce před zahájením prázdnin a školy se měnily na kouzelné vánoční krajinky. Každá třída vytvářela všelijaké vánoční kresby plné třpytek či nosila ozdoby na vyzdobení svého stromku.
Třída IV. B se připravovala na den plný zdobení. Děti si však nepřinesly výzdobu z domu, ale budou dnes stromeček zdobit samy, a to právě svými výtvory.
Paní učitelka jim zadala důležitý úkol. „Dnes musíme naši třídu proměnit ve vánoční krajinku! Každý vyrobí ozdobu, kterou pak pověsíme na náš vánoční stromeček!“ řekla nadšeně a každému nedočkavému žákovi rozdala barevné a lesklé papíry, zelené a červené stužky, fixy, vánoční nálepky či lepidla. Stoly se spojily do kruhu a všichni si pěkně posedali. V pozadí hrály vánoční písničky a dětské oči zářily radostí. „Tohle je skvělý nápad,“ zvolala nedočkavě Miška připravujíc si své barevné pastelky. „Každý vyrobí něco speciálního. Ať už je to hvězda, vánoční stromeček, sob, nebo dárek! Je to jen na vás. Tak šup do práce,“ zavelela jim vesele učitelka.
Miška se pustila do vyrábění stromku. Ten měla na Vánocích nejraději. Vzala zelený papír, na který nakreslila vánoční stromeček, který pak opatrně ustřihla. Ten ozdobila třpytivými rudými bambulkami a nalepila tam krásné nálepky. I její kámoška Emilka vyráběla krásnou ozdobu. Podařilo se jí nakreslit vánoční dárek, na který přilepila červenou mašli. Jen Dušánkovi se do vytváření nějak nechtělo. Nervózně se vrtěl na židli a hleděl na kopec fixů a papírů, které měl před sebou. Paní učitelka zatím nachystala vánoční stromek doprostřed třídy. Právě ten budou zdobit ozdoby, které dětičky vyrobí. „Nevím, co mám udělat,“ řekl smutně Dušánek a sledoval, jak jeho spolužáci cosi vesele vyrábějí. „Vyrob přece to, co na Vánocích nejvíc miluješ,“ zkusila mu poradit paní učitelka. Ryšavý chlapeček se zamyslel. On miluje přece všechno. Miluje sníh a sáňkování, ale i třpytivý stromek a dárky. Ale nejraději má to, že tatínek a maminka tolik nepracují a že jsou spolu všichni doma a dívají se na vánoční filmy.
„Miluji, když jsme celá rodina spolu doma,“ odpověděl nakonec chlapeček. „Tak nakresli svou rodinku!“ usmála se paní učitelka.
A tak to i bylo. Dušánek skutečně nakreslil tátu, maminku a sebe, jak stojí před vánočním stromečkem a usmívají se. Jeho dílo vypadalo tak krásně, že se kolem něj shromáždili i jeho spolužáci, kteří ho chválili a obdivovali.
Když byli všichni žáci hotovi, s pomocí paní učitelky udělali na svých výtvorech malou dírku, skrz kterou provlékli stužku, aby pověsili své ozdoby na stromeček. Paní učitelka rozsvítila stromek a díla dětí zářila jako nikdy předtím. Byl to ten nejhezčí stromek ve škole, protože právě tento zdobily krásné výtvory, které dětičky vytvořily při pomyšlení na Vánoce. Stromeček představoval jejich představu a lásku k Vánocům. Třída IV. B se proměnila v zemi zázraků. Rozzářený stromek a třpytivé barevné výtvory vyvolávaly pocit, že vánoční magie skutečně ožila.
„Podívejte se, co všechno jste vyrobili! Každá dekorace je jedinečná, stejně jako každý z vás. Právě to ji činí výjimečnou. I to, jak jste si hezky pomáhali. Ježíšek vám za vaši šikovnost určitě přinese hromadu dárků,“ pochválila je s láskou. Když děti obdivovaly svůj stromek, Miška zašeptala Dušánkovi: „Tohle je nejlepší den na světě!“ řekla s úsměvem. Dušan byl vskutku na svůj výtvor pyšný, tak jako každé jedno z dětí. Každá ozdoba byla speciální. Dětičky si před stromečkem hrály i tancovaly na vánoční koledy a užívaly si vánoční chvilky ve škole.
