Byl Silvestr a malý Dominik se už nemohl dočkat oslavy Nového roku. Budou hrát hry a společně se bavit. Jako každý rok s tatínkem zdobili obývací pokoj světýlky, barevnými balónky a nápisy„Šťastný Nový rok!“. Vzduchem se nesla radost a každý se těšil na silvestrovské oslavy a nadcházející Nový rok.
„Já si budu tento Nový rok přát něco speciálního!“ řekla maminka. Chlapec z obývacího pokoje poslouchal jejich rozhovor.
„A co si budeš přát?“ zeptal se tatínek maminky.
„To ti přece neprozradím, dokud se mi to přání nesplní!“ zasmála se maminka a pustila se zpátky do vaření výborné silvestrovské zelňačky.
„Přání? Mám si taky něco přát?“ zeptal se chlapec rodičů, když vešel do kuchyně. Tatínek přikývl a odpověděl:„Víš, lidé si na Nový rok obvykle něco přejí a chtějí, aby se jim to během roku splnilo. Musí se ale snažit, aby se jejich sen uskutečnil. Třeba když si přejí vyhrát pohár ve fotbale, musí hodně trénovat, aby se to povedlo, a možná se jejich sen splní. Když chtějí mít dobré známky, musí se hodně učit,“ vysvětlil tatínek malému Dominikovi, jak novoroční přání fungují.
Dominikovy oči se rozzářily, a tak se zamyslel, co by si mohl přát.„Ale dobře si rozmysli, co by sis přál, a nikomu to neříkej!“ řekl tatínek moudře a pustili se spolu se synkem do příprav her na silvestrovskou oslavu. Chlapec však celý den přemýšlel nad svým přáním.
Když přišli hosté, sousedé i rodina, mohly silvestrovské oslavy začít! Večer se nesl ve znamení her, hudby a smíchu. Kromě vůně zelňačky se domem linula i příjemná sváteční atmosféra. Když se hodiny blížily k půlnoci, všichni se shromáždili před dům s prskavkami v rukou a čekali na odpočítávání do půlnoci. Dominik nervózně stál vedle tatínka a stále přemýšlel o svém přání. Už věděl, co si bude přát. Představoval si, jak se mu bude více dařit v hokeji. Miloval hokej, i když byl velmi líný a často tréninky flákal. Chlapec chtěl, aby si ho trenér více všímal a on mohl střílet góly a spolu s týmem vyhrávat.
„A co když se mi to nesplní?“ zeptal se Dominik tatínka.
„Splní, jen musíš věřit a dělat všechno pro to, aby se to povedlo,“ odpověděl tatínek.
„Deset, devět, osm, …“ počítali všichni společně. Dominik zavřel oči a přál si, aby se mu více dařilo v hokeji a že tento rok pro to udělá všechno. Bude více trénovat a už nebude tak líný.
„Šťastný Nový rok!“ ozývalo se ze všech stran, když na obloze vypukl krásný městský ohňostroj, který naplnil oblohu třpytivými, jiskřícími barvami.
Dominik se spolu s maminkou a tatínkem objali a společně si slíbili, že tento rok se jejich přání splní, ať už jsou jakákoli, protože pro to udělají maximum. A tak se také stalo. Dominik skutečně trénoval ještě více a lenost hodil za hlavu. A jeho přání se pomalu plnilo – v hokeji zářil a nejen že si ho trenér více všímal, ale dařilo se mu ještě více než kdykoli předtím.
