Listí padá, dýně hoří, tak to už je tu zase nejbarevnější část roku. Podzimní pohádky oplývají strašidly, hrdiny i školními besídkami. Nic vám v nich chybět nebude.
Milé děti, určitě si vzpomínáte na pohádku o kouzelném dýňovém ráji, kde žily víly podzimničky. Víly podzimničky se vždy po létě probouzely a vykukovaly ze svých magických dýňových domků. Měly velmi důležitý úkol. Víly podzimničky se totiž musely postarat o to, aby po teploučkém létě zbarvily svět barvami podzimu. A to bylo i úkolem víly Liany.
Pokračovat ve čtení →
Byla jednou jedna krajinka plná kouzelných dýní. Nejvíce však vzkvétala na podzim. Zbytek roku v zemi dýní všechno spalo. Všude v okolí jste mohli natrefit na velké i malé, žluté či oranžové dýně. Louka plná dýní vypadala jako z pohádky.
Pokračovat ve čtení →
Každý rok se střídají čtyři nádherné roční období, avšak každé je jiné. Každé období nás okouzlí svými kouzly na tři měsíce a poté se uloží k spánku. Každý rok se však budí, aby nám ukázalo svá kouzla, kterými promění naši zemi v něco neuvěřitelného. A my máme právě kouzelné léto.
Pokračovat ve čtení →
V domečku za lesem žil chlapec jménem Daniel. Les, který se rozprostíral za chlapcovým domem, byl kouzelný.
Pokračovat ve čtení →
Každé období je něčím zvláštní. Například na podzim začíná padat listí, vítr má větší sílu a častěji prší. Některé děti nemají podzim rády právě kvůli dešti. Jiné si ale dokáží i toto období užít. Stejně jako Martinka. Copatá blondýnka s modrýma očkama a nekonečným úsměvem. Martinka, i když už je velká, chodí přece do první třídy, miluje skákání v kalužích. A proto, když prší, jásá. Nebylo tomu ale tak vždycky.
Pokračovat ve čtení →
Každý z nás zná jaro, léto, podzim a zimu. Jsou to čtyři sourozenci. Každý z nich přijde na zemi na tři měsíce a stará se, aby vše fungovalo podle jeho pravidel. Ostatní tři sourozenci jsou zatím na dovolené a odpočívají.
Pokračovat ve čtení →
Bylo nebylo jednou jedno království. V tom království nebyly žádné jiné ovocné stromy, jen jedna jabloň, která rostla na nádvoří hradu. Vždy na podzim rodila krásná červená jablíčka, která byla zázračná. Dokázala totiž uzdravit každou nemoc.
Pokračovat ve čtení →
Mirka a Lucka byly kdysi velké kamarádky. Spolu si hrály, spolu se učily, chodily spolu do školy i ze školy a seděly spolu i v lavici. Jednou se ale ošklivě pohádaly a od té doby už o sobě nechtěly ani slyšet. Nejenže spolu nemluvily, ale dokonce se na sebe ošklivě dívaly a říkaly o sobě navzájem špatné věci.
Pokračovat ve čtení →
Liduška byla blonďatá holčička, která trávila nejvíce času v lese. Moc ráda si tam četla, odpočívala a dávala do krmelců různé dobroty pro srnky. Milovala, když si mohla jen tak lehnout do mechu, cítit vůni hříbků a zkoušet lesní ovoce, které rostlo všude kolem. Jednou ale Liduška potkala v lese někoho, koho ještě nikdy neviděla. Ani vlastně netušila, že někdo takový existuje.
Pokračovat ve čtení →
Když přijde podzim, často venku fouká. Vítr se snaží pomoct stromkům, aby z nich spadlo co nejvíce listí. A tak fouká a fouká do všech stran. Takový vítr je nejlepší na pouštění draků. Proto se i v jednom malém městečku děti domluvily, že si uspořádají drakiádu. Všechny děti měly přijít po škole na velkou louku, kde budou pouštět své draky. To ale ještě nevěděly, kdo za nimi na louku přijde.
Pokračovat ve čtení →
Když přijde podzim, venku začne padat listí. Ale nejen listí. Často padají i kapky deště. Za okny je sychravo. Začíná být chladno. Na nebi se sbíhají tmavé mraky a pak nám na zem pouštějí vodopády kapek, které zavlažují naši hlínu. Na takové počasí se nejraději koukáme jen z okna. Kapek, které padají z mraků, je moc. Já znám příběh o jedné kapce, která ale byla jiná. Vypadala stejně jako ostatní, ale nechovala se tak.
Pokračovat ve čtení →
Malého zajíčka a ještě menší šedivou myšku spojovalo již několik let silné přátelské pouto. Ačkoliv v zimním období myška trávila většinu svého času v teple svého domova, velice si rozuměli a často si spolu hráli.
Pokračovat ve čtení →