Zvířátka a loupežníci

V jedné malé vesnici žil mlynář. K těžké práci používal svého chytrého oslíka. Ten však po letech zestárnul a práce mu nešla, tak rychle jako dřív. Mlynář si pomyslel, že z něj nemá už žádný užitek a je mu naopak na obtíž. „Jdi pryč, ty příživníku!“ křičel na něj. Ubohého oslíka to natolik zamrzelo, že smutně svěsil hlavu a rychle mu zmizel z očí.

Jedna myšlenka ho však dokázala rozveselit. Řekl si, že má krásný silný hlas a stane se pouličním muzikantem. Vydal se tedy směrem k městu. Po chvilce uviděl jít po cestě malého psa, který si pod vousky zamumlal: „Jsem už starý, nic neulovím, a proto mě nikdo nechce“. Oslík měl ten samý problém, proto se ho snažil povzbudit. „Netrap se, kamaráde. Máš dobrý hlas. Mohlo by z nás být dobré duo.“ Pes mu na jeho nápad kývl a společně se vydali do města. Na okraji louky potkali kočku. Nevypadala vůbec dobře, byla dost špinavá a pohublá. „Co se ti stalo?“ zeptal se oslík. „Jsem už stará, sotva vidím, ani čich už nemám dobrý. Moje paní už se na mě nemohla dívat a vyhodila mě z domu.“ Oslík neváhal a kočku vzali sebou do města. Cestou míjeli statek, kde uslyšeli kohouta vystrašeně kokrhat. „Ty máš ale silný hlas“, zaštěkal pes. Kohoutek si zvířátkům postěžoval. „Hospodyně mě chce strčit do hrnce a uvařit ze mě nedělní polévku.“ Nabídli mu, ať se stane muzikantem a jde s nimi do města. Neměl důvod zůstat, a proto pospíchal do města se zvířátky. Brzy se setmělo, ale město bylo v nedohlednu. Museli přenocovat pod nedalekým dubem. Kočka s kohoutem vylezli na větev stromu, osel a pes zůstali pod stromem. Kohout najednou zakokrhal. „Vidím v dálce světlo.“ Zvířátka napadlo, že by tam mohla najít lepší místo na 

přenocování. Vydala se za světlem. Po chvilce uviděla mezi stromy malou dřevěnou chaloupku. Podívali se oknem dovnitř, kolem stolu plného jídla a pití seděli tři loupežníci a hráli karty. I když to bylo velmi nebezpečné, zvířátka se chtěla do chaloupky dostat, měla hlad a chtěla přespat v teple. Po krátké poradě pes vylezl na hřbet oslovi, kočka vylezla na záda psovi a kohout si sedl na kočku. Na povel spustili hrozný koncert – osel hýkal, pes štěkal, kočka mňoukala a kohout ze všech si kokrhal. To natolik loupežníky vylekalo, že s křikem utekli. Zvířátka se tomu zasmála a do prázdné chaloupky se nastěhovala. V poklidu tam žijí a zpívají si pro radost.

FavoriteLoadingPřidat do oblíbených

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Nahoru