Pohádky pro děti, malé i velké ke čtení. Vychutnejte si online pohádky různých autorů. Neváhejte psát komentáře, posílat obrázky, sdílet po internetu.
Je tomu již dávno, co po světě chodil jeden starý a unavený, avšak velice moudrý a dobrosrdečný buvol. Jmenoval se Lucky a žil v Africe, a to poblíž pralesa, v němž na rozvětveném stromě bydlela snad ta nejneposednější opice pod Sluncem.
Pokračovat ve čtení →
Tak jako každé ráno beruška Karolínka vstala z postele a hned si to zamířila k zrcadlu. Pokaždé se nemohla dočkat, až se na sebe podívá a pomyslí si, jak je krásná.
Pokračovat ve čtení →
Když se jednoho zimního dne krteček s velkými problémy vyhrabal na svět, již tušil, co se děje. Věděl, že té bílé věci, kvůli které jej studily ruce, se říká sníh. Avšak čemu se podivil, že všude slyšel zpívání ptačích koled. Všechny ze stromů byly plné ptačích sborů, jenž zpívaly ze všech sil. Až jeden z ptáčků krtečkovi prozradil, že jsou Vánoce.
Pokračovat ve čtení →
Byl krásný letní slunečný den, když se krtek právě hrabal ven ze své podzemní skrýše. Jakmile vykoukl na svět a spatřil denní světlo, promnul si oči a rozhlédl se okolo sebe, nemohl uvěřit vlastním očím. Kde se to tentokrát ocitl? Tady láhev od minerálky, támhle obal od zubní pasty a spousta dalších odpadků. „To je snad nějaká skládka,“ povídá smutně krtek.
Pokračovat ve čtení →
Jeden uhlíř šel do lesa pálit uhlí a potkal medvěda s divokým prasetem. Medvěd praví uhlířovi: „Milý uhlíři, nedá se nic dělat, mám hlad, musím tě sníst.“
Pokračovat ve čtení →
Králíček Bing a Sula si právě hráli v kuchyni u stolu, na němž měli rozloženou spoustu různých neuvařených těstovin. Některé z nich vypadaly jako mašličky a jiné zase jako vrtule. Tvořili z nich domečky, lodě na moři, kytičky a mnoho dalších výtvorů.
Pokračovat ve čtení →
Sedlák měl kozu a ta byla tuze mlsná. Jednoho dne ji vedla selka na pastvu. Když přišla domu, ptal se sedlák kozy: „Nu, kozičko, jak jsi se napásla?“
Pokračovat ve čtení →
Mraveneček Lojza ten den nemohl dospat. Byla totiž sobota, a to znamenalo jediné – v osm se rozezvoní zvonek a za dveřmi bude stát jeho kamarád Pepík v plné polní připraven na nové lesní dobrodružství. Dnes se však těšil ještě o něco víc, protože chtěl kamarádovi ukázat koloběžku, kterou mu tatínek vyrobil.
Pokračovat ve čtení →
Byla jednou jedna malá víla s blonďatými vlásky, zářivě modrýma očima, modrou sukýnkou a krásnými růžovo-modrými křídly. Jmenovala se Fae a žila v jedné vesničce na lesní mýtině s ostatními vílami. Fae byla moc milá a hodná, ale také chtivá a závistivá. Chtěla mít všechno nejlepší a nejdražší a chtěla vypadat líp než ostatní.
Pokračovat ve čtení →
V lesním domečku z mechu a smrkového roští žil malý skřítek jménem Bonifác. Byl to trochu protiva, měl rád svůj klid a i když se s ním lesní zvířátka snažila kamarádit, obvykle jejich společnost odmítal a byl ze všeho nejraději sám.
Na samém okraji jedné vesnice žili dva sourozenci – Karlík a Lotka. Bydleli tam s maminkou, tatínkem a jejich pejskem. Každý den byl pro ně něčím zvláštní a zažívali spolu různá dobrodružství. A co zažili dnes? To vám teď budu vyprávět.
Pokračovat ve čtení →
Byla jednou jedna malá veverka, které všichni kamarádi neřekli jinak než Leontýnka. Byla velmi hbitá a celý den vesele s ostatními veverčaty skotačila po stromech. Byl to krásný život plný bezstarosti a zábavy. Když přišel podzim, všechny veverky začaly sbírat oříšky, kaštany, žaludy a různá semínka, která si ukládaly do zásob do svých úkrytů v dutinách stromů. Leontýnka však s ostatními sbírat nechtěla.
Pokračovat ve čtení →
V jednom křoví mezi rozlehlým polem a lesy mělo domov spoustu křepelek. Žily zde již několik let a dosud se ještě nikdy se nesetkaly s lovci. Bylo tomu nedávno, co se do jednoho nedalekého stavení na konci vesnice právě jeden lovec přistěhoval. Tento se mohl všude chlubit svou obratností.
Pokračovat ve čtení →
Žili byli jednou jedni manželé, kteří žili v domku hned vedle mocné a zlé čarodějky. Z jednoho okénka, které v domě měli, viděli čarodějnici přímo do zahrady, ve které pěstovala všechny možné druhy zeleniny, bylinek a květin pro své lektvary. Ta zahrada byla obehnaná vysokou zdí, aby čarodějnice měla jistotu, že jí tam nikdo nepřijde loupit.
Pokračovat ve čtení →
Do jednoho města – jmenovalo se Měcholupy, přijel nedávno poprvé velký cirkus. Děti se sem mohly chodit dívat na představení klaunů, poníků, opic, akrobatů a především jednoho obřího slona. Děti se velice bavily a měly z cirkusu velkou radost.
Pokračovat ve čtení →